Proč studovat program Studia občanské společnosti
Zajímá vás občanský sektor? Máte zkušenosti
s dobrovolnictvím nebo sociální ekonomikou? Na našem programu, který je prvním v České republice, který se zaměřil na problematiku občanské společnosti a občanského sektoru, se dozvíte nejen teorii k tématům občanské společnosti, ale v rámci výuky si vyzkoušíte vytváření projektu na projektové výzvy z Evropské unie, budete zkoumat sociální podnik, dozvíte se o různých právních formách neziskových organizací, dostanete příležitost se zapojit do výzkumných projektů členů programu, budete chodit na praxi do neziskovky a získáte mnoho dalších užitečných zkušeností a dovedností.
Zabýváme se širokou škálou témat, jako například dobrovolnictví, dárcovství, divadlo utlačovaných, komercionalizace, sociální ekonomika, sociální hnutí
a protesty, sociální vyloučení, společenská odpovědnost a další témata. Snažíme se propojovat teorii s praxí, výzkum a jeho aplikaci ve všech tématech, kterými se zabýváme.
Absolventi se uplatní v nestátních neziskových organizacích (nadace, nadační fondy, spolky, obecně prospěšné společnosti a další), v oblasti vzdělávání, poradenství a osvěty, v médiích, ve státní správě nebo v mezinárodních institucích a organizacích.
Studium umožňujeme v prezenční i kombinované formě.
Studenti našeho programu obvykle pořádají vánoční večírek a také společný výlet, který se koná na rektorský den v květnu.
Účastní se ho jak studenti, tak
i vyučující.
V květnu 2017 jsme navštívili Průhonický park.
Dárcovství a dar
Dárcovství a dar je klíčový princip, na němž staví velká část neziskového sektoru. Individuální dárcovství, činnost soukromých, firemních či komunitních nadací, význam velkých mecenášů, jejich legitimita i kritické pohledy, to vše nás na katedře zajímá.
Tereza Pospíšilová
Středoevropská univerzita v Praze a česká sociologie, Studie transnacionální filantropie (2017)
Praha: SLON
Tváře programu
Garantka studijního programu
V rámci oboru se zabývá tím, co bývá někdy označováno za podstatu tzv. třetího sektoru,
a to filantropií jako činností
ve prospěch druhých a bez nároku na odměnu.
V kvantitativně
i kvalitativně orientovaných empirických výzkumech zkoumala dobrovolnictví, věnovala se historickému popisu
i analýze diskurzu ve spojitosti s filantropií.
doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.
Vyučující
Zabývá se sociálně ekonomickou tematikou, organizovanou občanskou společností a patří mezi české experty pro téma sociální ekonomiky, sociálního podnikání, společenské odpovědnosti firem.
Bc. Kristýna Macková
Tajemnice programu
Činnosti tajemnice na katedře se věnuje od října 2016, přičemž v posledním roce se podílela také na procesu akreditace studijních programů na fakultě.
Často kladené dotazy
Jak probíhá výuka v kombinované formě? Kolikrát za semestr?
Výuka v kombinované formě probíhá formou dopoledních nebo odpoledních bloků, kdy většina předmětů má dva dvouhodinové bloky (jeden blok trvá 160 minut) za semestr. Výuka se koná šestkrát během jednoho semestru – v pátek a v sobotu.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Doporučujeme zapsat dva až tři povinně volitelné předměty s ohledem na náročnost povinných předmětů v 1. semestru.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Absolventi se uplatní zejména v organizacích občanské společnosti (nadace, nadační fondy, spolky, ústavy, obecně prospěšné společnosti), dále na pozicích v soukromém komerčním sektoru (oddělení public relations, firemní filantropie, marketingu) nebo ve státní správě (řízení evropských fondů, rozhodování o státních dotacích), které vyžadují důkladnou obeznámenost s občanskou společností, a také v oblasti vzdělávání, poradenství a osvěty, v médiích, politických stranách, mezinárodních institucích a organizacích aj.
Jak probíhá výuka v prezenční formě? Jak často v týdnu?
Výuka v prezenční formě probíhá pravidelně každý týden podle rozvrhu. V 1. ročníku je obvykle výuka tři až čtyři dny, ve 2. ročníku většinou dva až tři dny.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Ano, požaduje se praxe v rozsahu 100 v průběhu tří semestrů. Studující v kombinované formě mohou do části praxe započítat svoji pracovní činnost.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Studenti nemusí absolvovat předměty v cizím jazyce, ale vyžaduje se taková znalost angličtiny, aby studenti byli schopni porozumět anglickému odbornému textu.
ABSOLVENTI
Co po skončení studia na KSOS děláte?
Jsem vlastně typický příslušník generace Y. Nemám jedno povolání, ale řadu pracovních identit v různých projektech. Nejvíce jsem zakotvil v oblasti PR a komunikace pro neziskovky.Po tomhle málo zbrázděném moři se plavím částečně jako svobodný pirát, ale hlavně s naší agenturou BARD PR, kterou jsme založili spolu s kolegou ze studií. Míříme nejen na neziskovky, ale také na sociální podniky a CSR projekty. Z neziskovek, na jejichž palubě jsem chvíli strávil, zůstává už 10 let moji srdcovkou Liga otevřených mužů, pro kterou dělám komunikaci a kampaně (třeba Suchej únor), ale i sociologické výzkumy nebo management. Podstatnou část nákladu, který vezu na svém škuneru, tvoří také moje dcera. I otcovství je přeci povolání!
Jak vaše studium na KSOS využíváte dnes ve vašem zaměstnání?
Pro neziskovky moje srdce bilo, už když jsem do studia vstupoval. Snažil jsem se jej tedy vytěžit především profesně. Nakonec jsem se ale dozvěděl nejvíc sám o sobě. O tom kam chci směřovat. Teď už si nedokážu představit, že bych dělal práci jen pro peníze. Musí mi dávat smysl. Nejvíce mě tedy obohatilo přemítání o tom, co je vlastně občanský sektor, jaký je jeho význam a co bych měl dělat, abych mu pomohl trochu rozkvést. Samozřejmě jsem získal také nějaké znalosti a dovednosti. Ale to není tak důležité, protože já přišel na FHS hledat hlavně smysl.:)
-Mgr. Josef Petr
— Name, Title
Způsob ověření
Přijímací zkouška spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury:
1. Bauman, Zygmund, Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996. Kap. Darování a směna (s.89-105), Moc a volba (s.106-121).
2. Dohnalová, M., Deverová, L., Legnerová, K., Pospíšilová, T. Lidské zdroje v sociálních podnicích. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2015. Kapitola 1.
3. Skovajsa, M (ed.), Občanský sektor; organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010. Kapitola 1. a 3.
4. Frič Pavol. Občanská společnost a definice NNO, vývoj, stav a trendy. Dílčí studie pro Koncepci politiky vlády vůči nestátním neziskovým organizacím do roku 2020.
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_fric_pro_web.pdf
5. Office of the High Commissioner for Human Rights, 2014. A Practical Guide for Civil Society CIVIL SOCIETY SPACE AND THE UNITED NATIONS HUMAN RIGHTS SYSTEM. Geneva: OHCHR. https://www.ohchr.org/sites/default/files/CS_space_UNHRSystem_Guide_0.pdf
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Uchazeči a uchazečky v písemném testu prokazují znalosti, schopnosti a dovednosti pro studium programu Studia občanské společnosti na magisterské úrovni. Z písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.
Dodatečné přijímací řízení
Pro přihlášky podané v rámci dodatečného přijímacího řízení je termín pro nahrání eseje do 31. 8. 2023.
