Proč studovat program Studia občanské společnosti
Zajímá vás občanský sektor? Máte zkušenosti
s dobrovolnictvím nebo sociální ekonomikou? Na našem programu, který je prvním v České republice, který se zaměřil na problematiku občanské společnosti a občanského sektoru, se dozvíte nejen teorii k tématům občanské společnosti, ale v rámci výuky si vyzkoušíte vytváření projektu na projektové výzvy z Evropské unie, budete zkoumat sociální podnik, dozvíte se o různých právních formách neziskových organizací, dostanete příležitost se zapojit do výzkumných projektů členů programu, budete chodit na praxi do neziskovky a získáte mnoho dalších užitečných zkušeností a dovedností.
Zabýváme se širokou škálou témat, jako například dobrovolnictví, dárcovství, divadlo utlačovaných, komercionalizace, sociální ekonomika, sociální hnutí
a protesty, sociální vyloučení, společenská odpovědnost a další témata. Snažíme se propojovat teorii s praxí, výzkum a jeho aplikaci ve všech tématech, kterými se zabýváme.
Absolventi se uplatní v nestátních neziskových organizacích (nadace, nadační fondy, spolky, obecně prospěšné společnosti a další), v oblasti vzdělávání, poradenství a osvěty, v médiích, ve státní správě nebo v mezinárodních institucích a organizacích.
Studium umožňujeme v prezenční i kombinované formě.
Studenti našeho programu pořádají společný výlet, který se koná na rektorský den v květnu. V prosinci obvykle tajemnice a vyučující zorganizují vánoční večírek.
Účastní se ho jak studenti, tak
i vyučující a absolventi. V prosinci 2023 jsme byli v Café Lajka.
Sociální ekonomika a sociální podnikání
Doc. Marie Dohnalová byla v letech 2013- 2020 spoluřešitelkou mezinárodního projektu evropské výzkumné společnosti EMES „International Comparative
Social Enterprise Models,” kterého se účastnilo 230 výzkumníků z 60 zemí světa. Výstupem jsou dvě kapitoly v knize: Dohnalová, M. et al. Social Enterprise in the Czech Republic: Heritage and New Developments; Legnerová, K., Dohnalová, M. et al. The Influence of Historical and Institutional Legacies on Present-day Social Enterprises in CEE Countries: Lessons from Poland, Hungary, the Czech Republic and Croatia. In: Defourny, J., Nyssens, M. (eds.) Social Enterprise in Central and Eastern Europe. Theory, Models and Practice. Routledge 2021. ISBN 9780367342197.
Tváře programu
 doc. PhDr. Tereza Pospíšilová, PhD. Garantka studijního programu V rámci oboru se zabývá tím, co bývá někdy označováno za podstatu tzv. třetího sektoru, a to filantropií jako činností ve prospěch druhých a bez nároku na odměnu. V kvantitativně i kvalitativně orientovaných empirických výzkumech zkoumala dobrovolnictví, věnovala se historickému popisu i analýze diskurzu ve spojitosti s filantropií. |  Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Vyučující Zakladatelka studijního programu. Zabývá se sociálně ekonomickou tematikou, patří mezi české experty v oblasti sociální ekonomiky, sociálního podnikání, udržitelnosti a společenské odpovědnosti organizací. |
|---|---|
 Alena Košák Felcmanová M.A., Ph.D. Vyučující Zabývá se tématy občanské angažovanosti, empowermentu a mezisektorové spolupráce. Průřezově se pak věnuje tématu společenských nerovností a jak se tyto promítají do úrovně osobní i institucionální. Na základě více než 15-ti leté aktivní zkušenosti z organizací občanské společnosti jako dobrovolník i zaměstnanec, se snaží propojovat teorii a praxi. |  Mgr. Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D. Vyučující Odborně se zabývá současnými teoretickými úvahami související s občanskou společností, zejména z pohledu ochrany práv jednotlivých menšin a žen. Dále se výzkumně zabývá vztahem mezi organizacemi občanské společnosti a problematikou práv Romů/Romek, cizinců/cizinek, migrantů/migrantek, lidí bez domova a žen. Zabývá se dějinami a teorií lidských práv, jejich vývojem v kontextu západní společnosti. |
 Mgr. Dana Moree, Dr. Vyučující Zabývá se tématy, které se týkají interkulturního soužití, jako jsou identita, kultura, procesy vyloučení, inkluze, kulturní nedorozumění a konflikt. V posledních letech se věnovala výzkumům, které se zaměřovaly na vliv společenských změn na oblast vzdělávání a na angažovanost jednotlivců i skupin. Dále se věnuje divadlu utlačovaných a to jak prakticky, tak i výzkumně. |  Bc. Kristýna Macková Tajemnice studijního programu |
Často kladené dotazy
Jak probíhá výuka v kombinované formě? Kolikrát za semestr?
Výuka v kombinované formě probíhá formou dopoledních nebo odpoledních bloků, kdy většina předmětů má dva dvouhodinové bloky (jeden blok trvá 160 minut) za semestr. Výuka se koná šestkrát během jednoho semestru – v pátek a v sobotu.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Doporučujeme zapsat dva až tři povinně volitelné předměty s ohledem na náročnost povinných předmětů v 1. semestru.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Absolventi se uplatní zejména v organizacích občanské společnosti (nadace, nadační fondy, spolky, ústavy, obecně prospěšné společnosti), dále na pozicích v soukromém komerčním sektoru (oddělení public relations, firemní filantropie, marketingu) nebo ve státní správě (řízení evropských fondů, rozhodování o státních dotacích), které vyžadují důkladnou obeznámenost s občanskou společností, a také v oblasti vzdělávání, poradenství a osvěty, v médiích, politických stranách, mezinárodních institucích a organizacích aj.
Jak probíhá výuka v prezenční formě? Jak často v týdnu?
Výuka v prezenční formě probíhá pravidelně každý týden podle rozvrhu. V 1. ročníku je obvykle výuka tři až čtyři dny, ve 2. ročníku většinou dva až tři dny.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Ano, požaduje se praxe v rozsahu 100 v průběhu tří semestrů. Studující v kombinované formě mohou do části praxe započítat svoji pracovní činnost.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Studenti nemusí absolvovat předměty v cizím jazyce, ale vyžaduje se taková znalost angličtiny, aby studenti byli schopni porozumět anglickému odbornému textu.
ABSOLVENTI
Mgr. Kristina Cysařová
Mám práci svých snů, která mě neskutečně baví a naplňuje. Jaká k ní vedla cesta? Obor Studia občanského sektoru na FHS UK vystudovala v roce 2009. Dodnes na studia ráda vzpomínám a čerpám z té doby kontakty, informace, zůstala hluboká přátelství. Při studiu jsem pracovala v IOM – Mezinárodní organizace pro migraci. Hodnotím to jako jeden z nejlepších kroků, protože veškerou školní „teorii“ jsem rovnou používala v práci a studium mě tak ještě víc bavilo.
Přála jsem si, aby jim NNO byly při jednání rovnocenným a profesionálním partnerem. Nejprve jsem pracovala v marketingové agentuře, pak na tiskovém oddělení Ministerstva spravedlnosti. Zajímavou roční zkušeností byla také práce v Paláci Akropolis na pozici PR a fundraiser koncertů. V každé práci jsem se naučila něco důležitého pro práci další.
Posílená (ač se mi to tehdy tak nejevilo) navíc o zkušenosti mateřství jsem v roce 2016 stála u zakládání Centra Locika, kde jsem poté tři roky pracovala. Centrum LOCIKA pomáhá dětem, které zažívají domácí násilí, obnovit pocit bezpečí a zdravé vztahy v rodině. Zažila jsem vznik nové organizace od chvíle, kdy byla myšlenka jen na papíře, až do fáze velké a úspěšné organizace.
To jsem později zúročila u svého vlastního projektu. V roce 2017 jsme s manželem otevřeli pro veřejnost Winternitzovu vilu. Vilu si nechal u slavného architekta Adolfa Loose v roce 1932 postavit pradědeček mého muže Josef Winternitz pro svoji rodinu. Žili zde bohužel pouze devět let. Rodina byla židovského původu a muži zemřeli v Osvětimi. Otevíráme vilu veřejnosti jako světový architektonický skvost, který nabízíme s bohatým kulturním programem, jako jsou výstavy, koncerty, divadelní představení, přednášky a další. Ale také zde vyprávíme příběh rodiny Winternitzů, snažíme se být takovou pamětí národa, aby se nacismus, ani komunismus už neopakoval. Spolupracuji zde také s řadou neziskových organizací jako je Nadace Via, Post Bellum, Sue Ryder a další. (Více: www.loosovavila.cz)
Způsob ověření
Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury:
1. Bauman, Z., Myslet sociologicky. Praha: Slon, 1996. Kapitoly Darování a směna (str. 89-105), Moc a volba (str. 106-121).
2. Dohnalová, M., Deverová, L., Legnerová, K., Pospíšilová, T., Lidské zdroje v sociálních podnicích. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2015. Kapitola 1.
3. Skovajsa, M (ed.), Občanský sektor; organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, 2010. Kapitola 1. a 3.
4. Frič Pavol. Občanská společnost a definice NNO, vývoj, stav a trendy. Dílčí studie pro Koncepci politiky vlády vůči nestátním neziskovým organizacím do roku 2020.
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_fric_pro_web.pdf
5. Office of the High Commissioner for Human Rights, 2014. A Practical Guide for Civil Society CIVIL SOCIETY SPACE AND THE UNITED NATIONS HUMAN RIGHTS SYSTEM. Geneva: OHCHR.
https://www.ohchr.org/sites/default/files/CS_space_UNHRSystem_Guide_0.pdf f
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Uchazeči a uchazečky v písemném testu prokazují znalosti, schopnosti a dovednosti pro studium programu Studia občanské společnosti na magisterské úrovni.
Z písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů a kapacitním možnostem fakulty.
