Sociální a kulturní ekologie
Důležitá data
1. listopadu
Otevíráme možnost podání přihlášky
31. března
Končí podávání přihlášek
do 30. dubna
dodání materiálů k ověření
Proč studovat sociální a kulturní ekologii
Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět
v posledních desetiletích od základu proměnil.
Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku,
v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy
i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem.
Návrat do chatrčí sami nechceme a rozvojovým zemím musíme pomoci.
Řešením jistě nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života na ekonomických, sociálních a právních základech respektujících rozmanitost kultur i menšin.
Je jím trvale udržitelný rozvoj.
Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však
po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných
a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Hledá porozumění světu přírody i člověka
v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů. „Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně.“
-
Jsou Greenpeace moderní teroristé?
-
Plasty se třídí nebo potají spalují?
-
Jak řešit kůrovce, dálnice a projekt supermarketu
v městském sadu?
Všechno se dozvíte při studiu sociální a kulturní ekologie!
Na katedře SKE máme individuální a přátelský přístup.
Se studenty jezdíme
na pravidelné čtyř až pětidenní terénní exkurze.
Seznámí se tak s principy ochrany přírody a se základy terénního výzkumu.
Videoreportáž z terénní praxe
Tváře programu
.jpg)
doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.
Garant programu
Vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje.
Reprezentoval Českou republiku na olympiádě v lukostřelbě.
PhDr. Ivan Rynda
Vyučující
Získal cenu Ceny Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002.
Je spoluzakladatelem a členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky (2003–), a místopředsedou Výboru pro komunikaci (2003–2006).
Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.
Ing. et. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.
Vystudovala Lesnickou fakultu ČZU a Národohospodářskou fakultu VŠE. V roce 2006 získala Ocenění rektora za prestižní publikaci, VŠE.
Mimo akademickou činnost tráví čas se svými třemi dětmi a ráda s námi jezdí na terénní praxe.
Vyučující
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Pravidelná výuka probíhá vždy od pondělka do středy. Bloková výuka (LŠ, TP, ExSem, Scénáře aj.) je vyhlašována ad hoc.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Ano, již Letní škola je první takovou povinností. V průběhu akademického roku organizujeme také minimálně 2 další terénní praxe. Jedná se o 5 denní výjezdní seminář do některého zvláště chráněného území (CHKO, Národní park), kde přes den chodíme v terénu s průvodci a večer pořádáme besedy a přednášky. Za celé studium je zapotřebí absolvovat minimálně 3 takové praxe (pozn.: Letní škola se počítá coby první splněná praxe). Navíc je povinná 4denní TP ke kursu Krajinná ekologie.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Absolventi se uplatní v neziskovém sektoru, ve všech stupních veřejné správy (MŽP aj. ministerstva, AOPK [Agentura ochrany přírody a krajiny] Správy VZCHÚ), ve vzdělávání a obecně v institucích, organizacích či asociacích, které se nějak věnují environmentálním otázkám a trvale udržitelnému rozvoji. Všude tam, kde je zapotřebí kombinovat znalosti z oblasti přírodních a společenských věd v souvislosti se vztahem člověka a životního prostředí.
Jaká vydání přijímačkové literatury jsou akceptovatelná?
Ta, která jsou uvedena na webu, případně v rozhraní pro uchazeče
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Doporučujeme zapsat maximálně 1-2 povinně volitelné předměty. V prvním semestru pokryjí povinný počet kreditů samotné povinné předměty.
Jak vypadá přijímací zkouška?
Přijímací zkouška probíhá formou testu z předem stanovené literatury. Skládá se z pěti otázek, po jedné z každého textu či knihy, které jsou vybrány tak, aby zastupovaly hlavní okruhy, ze kterých později bude studium sestávat. Otázky jsou otevřené.
Můžou uchazeči psát přijímací test ve slovenštině?
Ano, můžou.
Je literatura k přijímačkám dostupná online? (Případně kde?)
Veškerá literatura k přijímacím zkouškám je dostupná online (Karolinum, UKAŽ, Kramerius). Pokud jde o kratší texty, ty zpravidla uchazečům rozešleme. U knih je záhodno pořídit si jejich výtisky, jelikož budou sloužit jako literatura k budoucím kurzům.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Výuka v cizím jazyce u nás neprobíhá. Nicméně pokročilá úroveň anglického jazyka je pro studium samozřejmostí. Studující čtou texty v angličtině, součástí studia je povinný a individuálně konzultovaný překlad odborného textu.
