Orální historie - soudobé dějiny
Studujte stále živé
dějiny
DŮLEŽITÁ DATA
31. 3. 2021
Deadline pro podání přihlášky
červen 2021
Přijímací zkouška
Proč studovat soudobé dějiny
V jádru programu Orální historie - soudobé dějiny stojí spojení individuálních a kolektivních aspektů poznávání nedávné minulosti. Středobodem je člověk ve vztahu
ke společnosti, vnímaný jako jednající subjekt v minulosti
a přítomnosti.
Ideálním prostředkem k uchopení dané problematiky
je (nejen) orální historie, mapující hlavně „malé dějiny“, „dějiny viděné zdola“ a historické zkoumání paměti
s důrazem na individuální aspekt prožívání a vnímání dějin – to vše v kontextu dějin „velkých“, československých, českých i světových.
Absolventi se uplatňují ve spektru povolání, v nichž je klíčové skvěle uchopit mezilidskou komunikaci v kontextu soudobých dějin, a to v akademické sféře (výzkumní pracovníci), paměťových institucích (archiváři, muzejníci), neziskových organizacích (lektoři, koordinátoři), výzkumných společnostech (tazatelé, analytici, projektoví manažeři) či v médiích (tiskoví mluvčí, redaktoři, moderátoři).
Program lze studovat v prezenční či kombinované formě.
Tváře programu
Garant programu
Zaměřuje se
na teorii
a metodologii
orální historie,
politické elity
a disent, nezávislé hudební žánry
Doc. PhDr. Pavel Mücke, Ph.D.
Vyučující
Zaměřuje se
na novodobé
a soudobé dějiny, dějiny a paměť, orální historii, dějiny cestovního ruchu
a druhý zahraniční odboj
Mgr. Jana Wohlmuth Markupová
Zástupkyně garanta a tajemnice programu
Zaměřuje se na biografický výzkum, teorii
a metodologii orální historie, neoficiální kulturu a disent
Často kladené dotazy
Jak probíhá kombinovaná výuka? Kolikrát za semestr?
Kombinovaná výuka probíhá vždy o víkendu cca od 9:30 do 16:50 s výjimkou povinně volitelného výjezdního kurzu prof. Vaňka a doc. Mückeho v Žinkovech, jehož zápis není povinný a který probíhá od pátečního odpoledne do nedělního poledne. Všech šest povinných kurzů pro 1. semestr bylo v zimním semestru 2020/21 například rozvrženo do celkem čtyř víkendů (sobota i neděle) v průběhu října, listopadu a prosince. Během ostatních víkendů probíhala výuka povinně volitelných kurzů, jejichž zápis je zcela na uvážení studujících. Rozvržení je podobné i ve 2. semestru, zatímco ve 2. ročníku je již povinných kurzů o poznání méně, aby se studující mohli soustředit na zpracovávání diplomové práce a další předměty si volili zcela dle svého uvážení. (Viz studijní plán: https://fhs.cuni.cz/FHS-2136.html#4 ) Na OHSD jsou zároveň kombinovaní studenti srdečně vítáni i na prezenčních hodinách: budete-li se chtít třeba jeden den v týdnu účastnit výuky s prezenčními studujícími, není to vůbec problém.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Nevyžaduje.
Existuje modelový přijímačkový test?
Ano. Naleznete ho zde:
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Přehled pozic, které udávali před pár lety naši absolventi, naleznete na webu OHSD: https://ohsd.fhs.cuni.cz/OHSD-87.html
Jaká vydání přijímačkové literatury jsou akceptovatelná?
K přípravě na přijímací zkoušku můžete využít všechna vydání uvedených titulů.
Odkaz na přehled povinných kurzů:
Přehled povinných kurzů naleznete ve studijním plánu na stránkách FHS: https://fhs.cuni.cz/FHS-2136.html#4 Pro Vaše studium bude aktuální studijní plán z roku 2020, který vychází z naší nové akreditace.
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Prezenční výuka kurzů, které vyžadují pravidelnou docházku, probíhá v 1. ročníku zpravidla dva dny v týdnu, aktuálně v úterý a ve čtvrtek (každý den 3–4 předměty), v zimním semestru navíc ještě ve středu v podvečer (bez povinné docházky, dle možností studentů). Ve 2. ročníku v ZS jsou povinné kurzy rozvrženy obvykle na jeden den v týdnu, v LS již povinná výuka krom diplomového semináře není a studenti se mohou soustředit na své diplomové práce. Některé povinně volitelné předměty jsou vyučovány pouze blokově (pátek–neděle v případě výjezdního kurzu, sobota–neděle v případě ostatních), nicméně záleží zcela na studujících, zda si je zapíší, či nikoli.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Doporučujeme, abyste si zapsali alespoň 2 povinně volitelné kurzy, abyste si rozložili plnění povinně volitelných kurzů do více semestrů, vytvořili si též jakousi „kreditovou rezervu“ pro případ, že byste si posouvali plnění některého z povinných předmětů, a zároveň abyste poznali již na začátku studia širokou paletu témat, kterým se můžete věnovat ve své diplomové práci.
Můžou uchazeči psát přijímací test ve slovenštině?
Ano, můžou.
Je literatura k přijímačkám dostupná online? (Případně kde?)
Třetí strana trojúhelníku, která vyšla v Nakladatelství Karolinum, je dostupná bezplatně všem studentům UK: https://karolinum.cz/informace-a-sluzby/e-knihy Druhý titul je běžně dostupný v knihovnách. Pokud byste však nemohli některou z knih sehnat, obraťte se prosím na zástupce studijního programu.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Výuka v cizím jazyce u nás není povinná, pakliže byste však o absolvování některých kurzů v anglickém jazyce měli zájem, též je pro zájemce v každém semestru vypisujeme. Pro přijímací zkoušku i pro následné studium je však potřebná dovednost přečíst a porozumět anglojazyčnému odbornému textu, jelikož velká část současných klíčových textů orálně historie, případně světových dějin je dostupná zejména v anglickém jazyce.
Přijímací zkoušky
Přijímací zkouška spočívá v písemném testu
z požadované literatury (celkem čtyři otázky)
a v ověření porozumění krátkému
orálně historickému textu v anglickém jazyce
o délce jednoho odstavce.
-
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno
60 minut.
-
Uchazeči mohou u zkoušky používat donesené tištěné jazykové slovníky.
-
Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Z písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 12 bodů a z porozumění odbornému textu v anglickém jazyce lze získat maximálně 3 body; celkem maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.
Požadovaná literatura

RATAJ, J., HOUDA, P.: Československo
v proměnách komunistického režimu.
Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1696-7.

VANĚK, M., MÜCKE, P.:
Třetí strana trojúhelníku: Teorie a praxe orální historie.
2.. přepracované a doplněné vydání.
Praha: Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, 2015. Orální historie a soudobé dějiny. ISBN 978-80-246-2931-5.
Fotogalerie

Navštivte naše sociální sítě
Kontakt
Barbora Zelená
Studijní oddělení FHS UK