Orální historie - soudobé dějiny

Studujte živé

dějiny

DŮLEŽITÁ DATA 

1. 11. 2020

31. 3. 2021

červen 2020

Podávání přihlášek od

Deadline pro podání přihlášky

Přijímací zkouška

Proč studovat soudobé dějiny 

V jádru programu Orální historie - soudobé dějiny stojí spojení individuálních a kolektivních aspektů poznávání nedávné minulosti. Středobodem je člověk ve vztahu
ke společnosti, vnímaný jako jednající subjekt v minulosti
a přítomnosti.

Ideálním prostředkem k uchopení dané problematiky
je (nejen) orální historie, mapující hlavně „malé dějiny“, „dějiny viděné zdola“ a historické zkoumání paměti
s důrazem na individuální aspekt prožívání a vnímání dějin – to vše v kontextu dějin „velkých“, československých, českých i světových.

 

Absolventi se uplatňují ve spektru povolání, v nichž je klíčové skvěle uchopit mezilidskou komunikaci v kontextu soudobých dějin, a to v akademické sféře (výzkumní pracovníci), paměťových institucích (archiváři, muzejníci), neziskových organizacích (lektoři, koordinátoři), výzkumných společnostech (tazatelé, analytici, projektoví manažeři) či v médiích (tiskoví mluvčí, redaktoři, moderátoři).
 

Program lze studovat v prezenční či kombinované formě.

Přemysl Houda: Normalizační festival (28. 1. 2020)

Normalizační festival je původní monografií o československém pozdním socialismu, zvláště pak o pozdně socialistické veřejné sféře, jež je dnes považována za toxickou. Autor knihy Přemysl Houda se vyhýbá dichotomii mrtvé a živé vody a ukazuje, zda se dalo se šedivými slovy tehdejšího socialismu přece jen dělat něco smysluplného. S autorem knihy diskutovali politolog Pavel Barša, redaktorka a literární kritička Eva Klíčová a redaktor čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec.

 

Tváře programu

Garant programu

Zaměřuje se
na teorii 
a metodologii 
orální historie,
politické elity
a disent, nezávislé hudební žánry

Doc. PhDr. Pavel Mücke, Ph.D.

Vyučující

Zaměřuje se
na novodobé
a soudobé dějiny, dějiny a paměť, orální historii, dějiny cestovního ruchu
a druhý zahraniční odboj

Mgr. Jana Wohlmuth Markupová

tajemnice 

 

Zaměřuje se na biografický výzkum, teorii 
a metodologii orální historie, neoficiální kulturu a disent

Přijímací zkoušky

Přijímací zkouška spočívá v písemném testu
z požadované literatury
(celkem čtyři otázky)
a v ověření
porozumění krátkému
orálně historickému textu v anglickém jazyce
o délce jednoho odstavce.

 

  • Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno

       60 minut.

  • Uchazeči mohou u zkoušky používat donesené tištěné jazykové slovníky.

  • Elektronické pomůcky nejsou povoleny.

 

Z písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 12 bodů a z porozumění odbornému textu v anglickém jazyce lze získat maximálně 3 body; celkem maximálně 15 bodů.

Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

Požadovaná literatura

RATAJ, J., HOUDA, P.: Československo
v proměnách komunistického režimu.

Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1696-7.

VANĚK, M., MÜCKE, P.:
Třetí strana trojúhelníku: Teorie a praxe orální historie.
2.. přepracované a doplněné vydání.
Praha: Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, 2015. Orální historie a soudobé dějiny. ISBN 978-80-246-2931-5.

 
 

Navštivte naše sociální sítě

 
 
 
 
Kontaktujte nás

Kontakt

Barbora Zelená

Studijní oddělení FHS UK