
Proč studovat program Elektronická kultura a sémiotika
Zajímají vás otázky významů v informační společností? Mediální kultura a vizualita? Chcete proniknout hlouběji do toho, jak funguje jazyk? Zorientovat se v oblasti pochopení a uchopení (post)moderních uměleckých artefaktů? Rozkrývat pomocí nástrojů sémiotiky, rétoriky a filosofie komunikace strukturu klíčových fenoménů dnešní doby, jako jsou nová média, reklama nebo sociální sítě?
Naše komplexní studium reaguje na stále se zvětšující poptávku po mediální gramotnosti.
Absolvent bude schopen fundovaně vstupovat do debaty, ať již se bude týkat fake news, mediálních kauz nebo předvolebních kampaní. Své důsledné porozumění medialitě bude absolvent moci uplatnit jako mediální analytik, jako tvůrce (či analytik) reklamních kampaní, nebo jako učitel mediální gramotnosti (o začlenění tohoto předmětu do výuky na základních školách se stále častěji uvažuje, nebo již probíhá). Program nabízí také dílčí přesah
k profesní orientaci (tvorba reklamy, problematika strategií dohledu, digitální umění).
Tváře programu
Garant mgr. studia
Jakub Češka (*1971) magisterské studium na Pedagogické fakultě UK v Praze (matematika/občanská výchovy) zakončil roku 1998 obhajobou diplomové práce Metafora jako potenciální násilí na skutečnosti – k pojetí románovosti v díle Milana Kundery. Na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK absolvoval r. 2004 obhajobou disertační práce Království motivů, motivická analýza románů Milana Kundery. Habilitován byl roku 2014 v oboru Teorie literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Roland Barthes: Zotročený mýtus. Zaměřuje se na interpretaci prózy, věnuje se francouzské naratologii s přesahem do ruského formalismu, českému strukturalismu a teorii fikčních světů. Mezi setrvalé zájmy patří literární dílo Milana Kundery a Bohumila Hrabala a sémiotická esejistika Rolanda Barthese.
prof. PhDr. Miroslav Marcelli, CSc.
Garant doktorského studia
Filozof a překladatel Miroslav Marcelli je garantem doktorského studia Sémiotika a filosofie komunikace a vyučujícím stěžejních povinných předmětů na magisterském oboru Elektronická kultura a sémiotika. Kromě FHS UK působí také na Katedře filozofie a dějin filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje na dějiny filozofie a současnou filozofii, na sémiotiku a teorii argumetnace. Překládá z francouzštiny, angličtiny a němčiny, přeložil práce M. Foucaulta, R. Barthese, J. Piageta, G. Deleuze aj. Absolvoval několik studijních a výzkumných pobytů v zahraničí (Visiting Fellow na Magdalen College v Oxfordu, hostující docent na Université Blaise Pascal v Clermont-Ferrand aj.). Působí v redakcích časopisů Filozofia, Filosofický časopis a Anthropos.
Vyučující
Ondřej Váša (*1979) vystudoval Fakultu humanitních studií (2003) a obor filozofie na Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2008), kde rovněž obhájil dizertační práci „Zwischenraum a Denkraum v kontextu motivů vznesení a pádu v obrazovém atlase Mnémosyné Abyho M. Warburga“ (2017). Specializuje se na vzájemné prolínání filozofie, umění a vědy, jeho nejvlastnějším badatelským zájmem je pak Hansem Blumenbergem formulovaná astronoetika, zaměřená na obraznost a „existenciály“ moderní astronomie a astronautiky. Na katedře se věnuje výuce ikonologie v kontextu digitální současnosti.
Vyučující
Martin Švantner, PhD (*1982) vystudoval politologii (FF ZČU), filosofii a sémiotiku (FF UK, FHS UK) a antropologii (FHS UK). Jeho hlavním zájmem je obecná sémiotika, dějiny sémiotiky, sémiotikou ovlivněná teorie rétoriky, sémiotika hudby, kognitivní sémiotika, současná sociální teorie a filosofie a dílo C. S. Peirce. Pracoval jako novinář v českých tiskových agenturách, jako specialista na internetové kampaně a jako výzkumník v Centru pro historii a filosofii vědy při FF ZČU. Působí jako výzkumník na IPS FSV UK (výzkumným tématem je význam hybridních revolučních aktérů v mezinárodní politice). Jako hostující vyučující přednášel na Metropolitní univerzitě v Oslu a na Univerzitě v Boloni. Zúčastnil se řady mezinárodních sémiotických konferencí. Je spoluautorem kapitol věnovaných dějinám sémiotiky v rámci vznikajícího mezinárodního čtyřsvazkového kompendia pro sémiotiku (Bloomsbury).
Vyučující
Irena Řehořová (*1980) absolvovala magisterský program Mediální a komunikační studia na Fakultě humanitních studií a doktorské studium oboru sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá problematikou kulturní paměti, studiem vizuální kultury a (nových) médií. Těmto tématům se věnuje i v rámci předmětů vyučovaných na katedře.
Často kladené dotazy
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Výuka povinných kurzů je obvykle rozvržena do tří dnů. V závislosti od toho, jaké povinně volitelné kurzy si zaregistrujete, může výuka probíhat i čtyřikrát v týdnu, resp. může být intenzita výuky během tří dnů různá. Výuka má většinou formu přednášky a semináře a předpokládá tedy aktivní účast a průběžnou práci během semestru.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Jeden až tři.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Nevyžaduje.
Existuje modelový přijímačkový test?
Modelový přijímačkový test nemáme. Otázky v testu vždy vycházejí ze zadané literatury, např. přiblížení vybraného pojmu nebo teorie.
Můžou uchazeči psát přijímací test ve slovenštině?
Ano.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Náš absolvent bude schopen fundovaně vstupovat do odborných i popularizačních debat, ať již se budou týkat fake news, mediálních kauz, reklamních či předvolebních kampaní, nových kulturních fenoménů, ale i prostého zpravodajství. Své komplexní porozumění medialitě bude absolvent moci uplatnit jak jako mediální či kulturní analytik, ale i jako tvůrce (ať už reklamních či volebních kampaní, marketingových či propagačních strategií) či jako učitel mediální gramotnosti.
Je literatura k přijímačkám dostupná online? (Případně kde?)
Ano. Minimálně knihy V. Gvoždiaka jsou legálně dostupné k volnému stažení zde a zde.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Není. Momentálně máme v nabídce jenom jeden povinně volitelný kurz v angličtině.
Jaká vydání přijímačkové literatury jsou akceptovatelná?
Mytologie R. Barthesa vyšla v několika českých vydáních. Akceptovatelné je kterékoli z nich.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury.
-
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut.
-
Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
-
Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
-
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.
Požadovaná literatura

BARTHES, R.: Mytologie. Praha: Dokořán, 2004.

Gvoždiak, V.: Základy sémiotiky I. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.

Gvoždiak, V.: Základy sémiotiky II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.

Kontakt