Proč studovat program Elektronická kultura
a sémiotika
V čem jsou nová média skutečně nová, jakým způsobem reprezentují a zakrývají svět na pomezí reality
a virtuality? Jakým způsobem je současná elektronická kultura kulturou mytickou a jaké mýty v ní žijí a přežívají? S důrazem na sémiotickou reflexi komunikačních procesů se zaměřujeme na svébytný průsečík literatury, vizuality, nových médií, umění, ale i architektury coby obrazu veřejného prostoru. Studium u nás vychází z fi-losofických inspirací, ale vyznačuje se skutečnou mezioborovostí, neboť fenomény současného světa a sou-visející procesy semiózy, reprezentace a interpretace nahlížíme v pravém slova smyslu komplexně a z mnohdy netradičních úhlů pohledu.
Program Elektronická kultura a sémiotika je jedinečný v tom ohledu, že je v něm kladen důraz na nezbytnou míru klasického vzdělání, které bývá v analýze nových médií často opomíjeno. Proto jsou vedle kurzů z oblasti vizuální rétoriky, sociologie či sémiotiky nových médií a reklamy stěžejní součástí studijního plánu také předměty věnované filosofii, klasické rétorice, naratologii, dějinám umění, ikonologii, kulturní paměti či otázkám spojeným
s literárním kánonem.
Absolventi a absolventky našeho studia tak jednak získávají odborné kompetence, které jim umožní netriviálně interpretovat aktuální mediální fenomény a suverénně se pohybovat napříč jednotlivými reprezentačními dimenzemi současného světa, ale zároveň jim studium umožňuje rovněž kriticky nahlédnout samotnou teoretickou reflexi z klasických rétorických, filosofických, uměnovědných či literárně-teoretických pozic. S takto získanou kulturní kompetencí pak mohou účinně a efektivně projasňovat otázky a problémy, které na poli úzce vymezeného žánru či teorie nelze účinně zodpovědět.
Na magisterské studium je možné na fakultě navázat doktorským studiem v programu Sémiotika a filosofie komunikace.
Letní sémiotická škola „Znak je jako bonboniéra“
Ve dnech 7.-10. srpna 2022 v areálu broumovského kláštera proběhla již tradiční letní sémiotická škola pořádaná studijním programem EKS – tentokrát na téma „Znak je jako bonboniéra". Kromě vyučujících z Fakulty humanitních studií zde se svými příspěvky vystoupili také hosté z katedry obecné lingvistiky Univerzity Palackého a doktorandi z našeho studijního programu Sémiotika a filosofie komunikace.
Tváře programu
Garant mgr. studia
Jakub Češka (*1971) magisterské studium na Pedagogické fakultě UK v Praze (matematika/občanská výchovy) zakončil roku 1998 obhajobou diplomové práce Metafora jako potenciální násilí na skutečnosti – k pojetí románovosti v díle Milana Kundery. Na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK absolvoval r. 2004 obhajobou disertační práce Království motivů, motivická analýza románů Milana Kundery. Habilitován byl roku 2014 v oboru Teorie literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Roland Barthes: Zotročený mýtus. Zaměřuje se na interpretaci prózy, věnuje se francouzské naratologii s přesahem do ruského formalismu, českému strukturalismu a teorii fikčních světů. Mezi setrvalé zájmy patří literární dílo Milana Kundery a Bohumila Hrabala a sémiotická esejistika Rolanda Barthese.
prof. PhDr. Miroslav Marcelli, CSc.
Garant doktorského studia
Filozof a překladatel Miroslav Marcelli je garantem doktorského studia Sémiotika a filosofie komunikace a vyučujícím stěžejních povinných předmětů na magisterském oboru Elektronická kultura a sémiotika. Kromě FHS UK působí také na Katedře filozofie a dějin filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje na dějiny filozofie a současnou filozofii, na sémiotiku a teorii argumetnace. Překládá z francouzštiny, angličtiny a němčiny, přeložil práce M. Foucaulta, R. Barthese, J. Piageta, G. Deleuze aj. Absolvoval několik studijních a výzkumných pobytů v zahraničí (Visiting Fellow na Magdalen College v Oxfordu, hostující docent na Université Blaise Pascal v Clermont-Ferrand aj.). Působí v redakcích časopisů Filozofia, Filosofický časopis a Anthropos.
Vyučující
Ondřej Váša (*1979) vystudoval Fakultu humanitních studií (2003) a obor filozofie na Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2008), kde rovněž obhájil dizertační práci „Zwischenraum a Denkraum v kontextu motivů vznesení a pádu v obrazovém atlase Mnémosyné Abyho M. Warburga“ (2017). Specializuje se na vzájemné prolínání filozofie, umění a vědy, jeho nejvlastnějším badatelským zájmem je pak Hansem Blumenbergem formulovaná astronoetika, zaměřená na obraznost a „existenciály“ moderní astronomie a astronautiky. Na katedře se věnuje výuce ikonologie v kontextu digitální současnosti.
Vyučující
Martin Švantner, PhD (*1982) vystudoval politologii (FF ZČU), filosofii a sémiotiku (FF UK, FHS UK) a antropologii (FHS UK). Jeho hlavním zájmem je obecná sémiotika, dějiny sémiotiky, sémiotikou ovlivněná teorie rétoriky, sémiotika hudby, kognitivní sémiotika, současná sociální teorie a filosofie a dílo C. S. Peirce. Pracoval jako novinář v českých tiskových agenturách, jako specialista na internetové kampaně a jako výzkumník v Centru pro historii a filosofii vědy při FF ZČU. Působí jako výzkumník na IPS FSV UK (výzkumným tématem je význam hybridních revolučních aktérů v mezinárodní politice). Jako hostující vyučující přednášel na Metropolitní univerzitě v Oslu a na Univerzitě v Boloni. Zúčastnil se řady mezinárodních sémiotických konferencí. Je spoluautorem kapitol věnovaných dějinám sémiotiky v rámci vznikajícího mezinárodního čtyřsvazkového kompendia pro sémiotiku (Bloomsbury).
Vyučující
Irena Řehořová (*1980) absolvovala magisterský program Mediální a komunikační studia na Fakultě humanitních studií a doktorské studium oboru sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá problematikou kulturní paměti, studiem vizuální kultury a (nových) médií. Těmto tématům se věnuje i v rámci předmětů vyučovaných na katedře.
Mgr. Ľudmila Lacková Bennett, Ph.D. et Ph.D
Vyučující
Působí jako členka výkonné rady ISBS (International Society for Biosemiotic Studies) a jako zástupkyně ředitele ISI (International Semiotics Institute). Je šéfredaktorkou časopisu Linguistic Frontiers (De Gruyter Open) a členkou redakční rady časopisu Biosemiotics (Springer). Působí rovněž v redakci knižní řady Numanities: Arts and Humanities in Progress (Springer). Její první samostatná monografie věnovaná uplatnění Peirceovy sémiotiky v současném výzkumu v biologii a v lingvistice vyšla v prosinci 2024 pod názvem Language of Life: A Peircean Approach to Living Organisms.
Absolvovala postdoktorský badatelský pobyt na Institute for Studies in Pragmaticism na Texas Tech University. Dvojí doktorát získala na Univerzitě Palackého a na Boloňské univerzitě. Ve svém současném výzkumu se věnuje kognitivní sémiotice a biosémiotice ve vztahu k digitálním komunikačním technologiím, biosémiotickému přístupu k umělé inteligenci, sémiotice medicíny a sémiotice marketingu.
prof. Mgr. Lucie Doležalová, M.A., Ph.D.
Vyučující
Oborové zaměření profesorky Lucie Dolažalové pokrývá středověkou latinskou literaturu, práci s rukopisy, mnemotechniku a umění paměti, středověkou parodii a pozdně středověkou zbožnost. Na programu Elektronická kultura a sémiotika vyučuje kurzy Bible jako velký kód literatury a Latinská rétorika.
Často kladené dotazy
Jak často v týdnu probíhá výuka?
Výuka povinných kurzů je obvykle rozvržena do tří dnů. V závislosti na tom, jaké povinně volitelné kurzy si zaregistrujete, může výuka probíhat i čtyřikrát v týdnu, resp. může být intenzita výuky během tří dnů různá. Výuka má většinou formu přednášky a semináře a předpokládá tedy aktivní účast a průběžnou práci během semestru.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje si zapsat v prvním semestru?
V prvním semestru by podle doporučeného průchodu studijním plánem měli studující absolvovat zejména povinné kurzy. Proto doporučujeme zapsat si s přihlédnutím k Vašim časovým možnostem na začátku studia např. jeden až tři povinně volitelné předměty. Větší prostor pro plnění povinně volitelných kurzů naopak nastává ve druhém ročníku.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Mnoho studujících již během studia pracuje na odborných pozicích, nejedná se nicméně o povinnou součást studijního plánu programu.
Existuje modelový přijímačkový test?
Modelový přijímačkový test nemáme. Otázky v testu vždy vycházejí ze zadané literatury a směřují k přiblížení vybraného pojmu nebo teorie.
Můžou uchazeči psát přijímací test ve slovenštině?
Ano, přijímací zkoušku je možné vypracovat jak v českém, tak ve slovenském jazyce.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Naši absolventi a absolventky jsou schopni fundovaně vstupovat do odborných i popularizačních debat, ať již se týkají mediálních kauz, reklamních či předvolebních kampaní, nových kulturních fenoménů, ale i prostého zpravodajství. Své komplexní porozumění medialitě uplatňují jako mediální či kulturní analytici a analytičky, učitelé mediální gramotnosti, případně pracují na tvůrčích pozicích např. v souvislosti s přípravou reklamních či volebních kampaní nebo marketingových a propagačních strategií. V neposlední řadě pak mnoho z našich absolventek a absolventů nachází uplatnění v akademické sféře jak na badatelských, tak na pedagogických pozicích.
Je literatura k přijímačkám dostupná online? (Případně kde?)
Knihy Víta Gvoždiaka Základy sémiotiky I. a II. jsou legálně dostupné k volnému stažení zde a zde.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Výuku vybraných povinně volitelných a volitelných předmětů je možné absolvovat v cizím jazyce (zejména v angličtině), nejedná se ale o povinnou součást studia. Při nástupu do studia se nicméně předpokládá, že studující jsou schopni pracovat s odbornou literaturou v angličtině, případně i dalších světových jazycích.
Jaká vydání přijímačkové literatury jsou akceptovatelná?
Mytologie R. Barthesa vyšly v několika českých vydáních – viz např. katalog Národní knihovny. Akceptovatelné je kterékoli z nich.
Kde najdu studijní plán a aktuální přehled kurzů?
Studijní plán je k dispozici na hlavních stránkách programu. Přehled všech kurzů, které jsou na programu aktuálně otevřené, je dostupný ve Studijním informačním systému.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury.
-
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut.
-
Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
-
Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
-
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů a kapacitním možnostem fakulty.
Požadovaná literatura
Barthes, R.: Mytologie. Praha: Dokořán, 2004.
Gvoždiak, V.: Základy sémiotiky I. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.
Gvoždiak, V.: Základy sémiotiky II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.
