Proč studovat antropologická studia?
Obor Antropologická studia je interdisciplinární studium člověka, jež propojuje perspektivy sociokulturní, historické a filosofické antropologie.
Každou z těchto tří perspektiv lze zvolit jako specializaci. Tento program je unikátní jak svou šíří přístupů k sociálním a kulturním fenoménům
a hledáním průniků mezi nimi, tak skutečností, že jej lze studovat na FHS od bakalářského až po doktorské studium.
Vstřícný a individuální přístup ke studentům, jakož
i přátelská atmosféra je pro naše vyučující stejně tak důležitá jako zapojení studentů do bádání.
Každá specializace organizuje své vlastní pravidelné výjezdy, na kterých formou intenzivních
workshopů studenti s učiteli diskutují o své badatelské práci a vyměňují si navzájem cenné postřehy a informace.
Samozřejmostí je možnost výjezdu našich studentů do zahraničí, zapojení do fakultních i univerzitních grantových projektů apod.
Specializace
Historická antropologie
Specializace historické antropologie interpretuje jevy
a procesy v minulosti prizmatem konceptů sociální
a kulturní antropologie.
Cílem je porozumět procesům a jevům v minulosti včetně sociálních konfliktů a symbolického jednání historických aktérů. Primárním cílem specializace je zprostředkovat komplexní znalost současné historiografie, směrů a škol historického výzkumu. Největší důraz je kladen na teorie
a koncepty a jejich aplikace ve studentském výzkumu. Stěžejními oblastmi zájmu jsou historiografie a filozofie dějin, sociální a politické dějiny a kulturní dějiny.
Absolvent specializace HA získává díky svému studiu
a výzkumu současně znalost historických jevů a procesů
a přehled o základních pramenných textech, jejich typologii a způsobu vyhledávání a uchovávání; je seznámen také s institucionálním zajištěním historického bádání včetně znalosti institucí uchovávajících zdroje informací o minulosti.
Součástí výuky jsou i studentské exkurze. Loni jsme organizovali exkurzi "Vyměřený svět", během níž jsme zkoumali pozůstatky osvícenské státní správy v severních Čechách (vznik úředních budov, hraničních přechodů, regulovaných říčních toků apod.) a jejich vliv na českou společnost. Letošní exkurze nazvaná "Reformisté, nebo zpátečníci" zase mapovala osvícenské reformy a proces státní centralizace na jihočeských panstvích.
Filosofická antropologie
Specializace filosofické antropologie se zaměřuje na interpretaci filozofické tradice. Sleduje konstituci normativních filozofických koncepcí člověka a zároveň studuje proměny vědeckých paradigmat výzkumu člověka jako společenské bytosti. V rámci prvního okruhu zkoumá působnost filozofického díla a jeho roli
v proměnách sebe-porozumění člověka, všímá si plurality koncepcí lidství, klade důraz na normativní roli filozofie, specificky zkoumá figuru čtenáře filozofie. Především metodami hermeneutiky a intellectual history zasazuje filozofické dílo do dějinného a kulturního kontextu. Specializace poskytuje v rámci celku oboru metodologický a paradigmatický kontext filozofie věd o člověku. Výzkum filosofické antropologie usiluje o porozumění předpokladům a klíčovým kontextům antropologických koncepcí. V rámci nabídky povinně volitelných předmětů rozvíjíme spolupráci s kognitivními antropology. Filozofická antropologie je takto rozšířena o aspekt výzkumu biologických, evolučních a fyziologických předpokladů
a podmíněností lidského vnímání, myšlení
a chování.
Absolvent specializace FA disponuje expertní znalostí primárních a sekundárních textů filozofické tradice; má schopnost samostatného využití základních metod filozofického výzkumu – hermeneutika, fenomenologie, intellectual history; ovládá principy
a základní kategorie „Západního“ pojetí člověka jako společenského, politického, právního a kulturního aktéra
a subjektu; je vybaven odbornou průpravou
k analytickému a diskurzivnímu výzkumu kulturních, ideologických, politických, společenských fenoménů.
Studenti filosofické antropologie se letos již potřetí sešli v Krkonoších, aby společně v rámci kolokvia prezentovali témata svých diplomových a dizertačních prací. Starší studenti na vybraná témata pronesli odborný příspěvek, nováčci kromě lepšího pochopení toho, oč ve filosofické antropologii jde, také poznali své spolužáky
i vyučující. Z otevřené diskuse, jež následovala
po každém vstupu, si každý odnesl mnoho nových podnětů.
Program byl, tradičně, obohacen výstupem na Sněžku.
Na mezinárodní konferenci Slovenského filozofického zväzu pri SAV věnované teoretickým a praktickým aspektům pravdy, jako i připomenutí úmrtí Jana Patočky, vystoupili vyučující specializace filosofické antropologie se svými příspěvky.
Studenti, kteří se konference pro tentokrát účastnili pasivně, se těšili nejen bohatému výběru příspěvků, ale také cenným zkušenostem, které zde nabyli.
Sociokulturní antropologie
Specializace sociokulturní antropologie vychází
z teoretického důrazu na reflexivní metody výzkumu. Stěžejní oblasti bádání v sociokulturní antropologii představují studia moci a směny, post-strukturální přístupy ke kultuře, postkolonialismu, lidským právům
a globalizaci, analýza místa a prostoru (zejm. urbánního), historické imaginace, umění a kreativity.
K hlavním tématům výzkumu v rámci studijního programu patří studium pohybu lidí, věcí a vědění, zejména s ohledem na globální souvislosti, studium procesů marginalizace, vytváření hranic a etnických konfliktů s důrazem na post-socialistický kontext, studium zdraví a tělesnosti a kvalitativní studium vědy a technologií. Metodologický důraz na terénní metody zkoumání a dlouhodobé zúčastněné pozorování se promítá do všech předmětů specializace. Při výzkumu některých témat jsou užívány postupy aplikované antropologie.
Absolvent specializace SKA má přehled o antropologických teoriích; umí navrhovat a realizovat výzkum s využitím etnografických metod; dokáže zvolit adekvátní teoretické
a konceptuální nástroje; realizuje terénní výzkum v různých sociokulturních kontextech; analyzuje a interpretuje terénní poznatky – a je schopen navrhnout aplikaci závěrů.
Se studujícími specializace sociokulturní antropologie jsme realizovali několik aplikovaných výzkumů pro externí zadavatele, jako jsou pražské městské části či Institut plánovaní a rozvoje.
Poslední výzkum se týkal velkého developerského projektu na Praze 5, kde jsme zkoumali, jaká očekávání mají v souvislosti
s výstavbou obyvatelé bezprostředního okolí plánované výstavby a k jakým specifickým strategiím jednání je tato očekávání vedou.
Již pátým rokem se v rámci kurzu "Antropologie v akci-seminář" realizuje aplikovaný terénní výzkum.
Studenti mají možnost vyzkoušet si pod supervizí vyučujících jak aplikovaný výzkum probíhá, a to od jednání se zadavatelem výzkumu přes vlastní terénní výzkum
a týmovou analytickou práci po prezentaci výsledků bádání zadavateli či veřejnosti.
Tváře programu
Doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D.
Garantka programu
Je vedoucí Institutu etnomuzikologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, zaměřeného zejména na studia hudby menšin, především ve střední Evropě (Voices of the Weak 2009, Sounds from the Margins 2013). Její specializací je romská hudba (četné publikace, grant Open Society Fund 1996–1998), historie české etnomuzikologie (Ph.D. 1996, Fulbrightovo stipendium Bloomington, USA 1998), v posledních letech také urbánní etnomuzikologie (Pražské hudební světy, Karolinum 2013).
Mgr. Jakub Chavalka, Ph.D.
Vedoucí specializace filosofická antropologie
Oborové zaměření: filosofická antropologie
prof. Dr. phil. Pavel Himl
Vedoucí specializace historická antropologie
Oborové zaměření: Evropské dějiny novověku (1650-1850) v historicko-antropologické perspektivě, dějiny kriminality, neusedlého obyvatelstva, marginálních společenských skupin; osvícenství a modernita, kulturní dějiny správy, moderní pořádkové a identifikační koncepty a techniky; teorie a metodologie dějepisectví.
Mgr. Yasar Abu Ghosh, Ph.D.
Vedoucí specializace sociokulturní antropologie
Oborové zaměření: sociokulturní antropologie
střední a východní Evropa; etnografie marginálních skupin, zejména Romů; formy sociability;
post-strukturalistické perspektivy na směnu a moc; etnografie-jako-epistemologie (P. Bourdieu) a figurační sociologie (N. Elias), reflexivní metodologie
Často kladené dotazy
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Studující musí plnit povinné předměty: jednak ty, které jsou společné všem (3 v zimním semestru, 2 v letním semestru prvního ročníku + postupně 3 diplomní semináře), jednak ty, které jsou specializační (1-3 předměty za semestr). Dále studující musí splnit určité množství povinně volitelných předmětů: ty jsou opět společné a specializační. V prvním semestru studia studující zpravidla absolvuje 1-3 povinně volitelné kurzy, v dalších semestrech jich absolvuje i více. Studující může absolvovat i volitelné předměty z jiných studijních programů či fakult.
Celkový rozvrh je uspořádán podle specializací studijního programu: zpravidla platí, že každá specializace má „svůj“ den, ve kterém je koncentrována většina jejích předmětů. Díky tomuto systému je rozvrh studujícího rozložen zpravidla do 2-3 dnů.
Více informací k předmětům naleznete zde.
Více informací ke specializacím naleznete zde.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
V prvním semestru si studující vybírá svou specializaci, zároveň musí absolvovat 3 společné předměty. Z toho důvodu se neočekává, že si zapíše velký počet povinně volitelných předmětů. Ideální je zapsat si 2-3 povinně volitelné předměty.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Nevyžaduje.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Tato informace je k nalezení na stránkách studijního programu v sekci Pro uchazeče.
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Výuka minimálně jednoho povinného kurzu probíhá v anglickém jazyce. Některé povinně volitelné předměty mohou probíhat v anglickém, případně německém jazyce. Zároveň se očekává, že studující je schopen číst odbornou literaturu v anglickém jazyce.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška má podobu písemného testu z požadované literatury. Celkem se jedná o čtyři otázky – po jedné otázce z každé knihy (vizte níže) a otázka na motivaci uchazeče/čky ke studiu.
Požadovaná literatura:
ANDERSON, B.: Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
ARENDTOVÁ, H.: Vita activa neboli O činném životě, OIKOYMENH, 2007.
IGGERS, G.: Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, 2002.
Na vypracování celé přijímací zkoušky je vymezeno 90 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů (5 bodů za každou otázku), za otázku na motivaci také maximálně 5 bodů, celkem tedy 20 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.
