Dějiny moderní evropské kultury
Důležitá data
1. listopadu
otevíráme možnost podání přihlášek
31. března
končí možnost podávání přihlášek
Proč studovat dějiny moderní evropské kultury
Program Dějiny moderní evropské kultury jako jeden
z mála nabízí možnost prozkoumat dějiny v kontextu. Kulturní oblasti, které se setkávají ve světě, se setkávají ve studiu – právě proto je studium postaveno na třech hlavních pilířích, v nichž si studenti utřídí již nabyté dovednosti z oblasti vizuální kultury, náboženství
a vzdělanosti, a zároveň získají intelektuální nástroje
pro pochopení struktur a vzájemných spojitostí různých oblastí umělecké a duchovní kultury.
Absolvent programu dokáže nabyté znalosti prakticky aplikovat formou akademických a veřejných diskusí
i v konkrétní práci s prameny (např. v médiích, vydavatelské a výstavní praxi, při ochraně národního
a evropského kulturního dědictví, restaurování apod.).
Výuka je konstruována tak, aby pokryla především ty aspekty evropských kulturních dějin, které mají aktuální relevanci a na něž či jejich nejrůznější reinterpretace
je v současnosti navazováno a odkazováno. Z téhož důvodu jsou z časového hlediska „nadprezentována“ období tzv. dlouhého 19. století a 20. století, jejichž význam pro utváření moderní a současné evropské kultury je zásadní.
Pro studijní program je přitom určující obsahové, teoretické a metodologické zvládnutí historické práce, to však neznamená rezignaci na interdisciplinární charakter studia. Naopak, specifikem je důraz na integraci různých badatelských přístupů využívajících vedle historických věd rovněž teorií a metod společenských věd, religionistiky a dějin umění.
Jiří Pešek: Když nebudeme dějinám rozumět, tak se nám budou opakovat
Rok 2018 je rokem hned několika kulatých výročí. Máme tu nejen připomenutí vzniku republiky 1918, ale také Mnichov 1938, únor 1948 a srpen 1968.
Promluvili jsme u této příležitosti s profesorem Jiřím Peškem, který se odborně věnuje mezioborovým problémům kulturních a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst, a to v období
16. až 20. století v českých zemích a střední Evropě, a také moderním německým dějinám. Výsledkem je rozsáhlý rozhovor o postavení Prahy po vzniku nové republiky, jejím politickém, kulturním a sociálním životě a v neposlední řadě
o významu ostatních historických výročí.
Přejeme zajímavé a inspirativní čtení!
Tváře programu
Garant programu
Zaměřuje se na mezioborové problémy kulturních
a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst,
a to v období 16. až 20. století
v českých zemích a střední Evropě a na moderní německé dějiny
Vyučující
Badatelská témata:
Česká religiozita 18. – 21. století
v evropském kontextu,
Evangelické církevní dějiny,
Sociologie náboženství
a kultury,
Populární kultura ve 20. století,
Dějiny sociologie a příbuzných věd,
Ekonomická sociologie
Vyučující
Změření především malba a kresba, restaurování uměleckých děl minulosti,
kde se soustředí zejména na závěsný obraz a nástěnnou malbu,
v menší míře na polychromovanou plastiku
Vyučující
Badatelská témata:
Uměleckohistorická topografie a urbanistický vývoj Kutné Hory,
Sakrální architektura evangelíků a tzv. malých křesťanských církví na území habsburské monarchie a České republiky,
Historiografické, umělecké
a restaurátorské strategie utváření české národní identity v 19. a 20. století
Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?
Ve studijním programu DMEK se i přes prezenční způsob výuky snažíme povinné kurzy situovat do jednoho dne, zpravidla úterý. Povinně volitelné kurzy jsou pak rozdistribuovány do celého týdne. Student si je volí sám podle svého zaměření.
Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?
Studium DMEK je založeno primárně na povinně volitelných kurzech, z nichž student musí v průběhu studia získat 40ECTS. Doporučujeme proto každý semestr absolvovat alespoň kurzy za 10ECTS.
Vyžaduje se při studiu povinná praxe?
Nikoli. Praxe je doporučenou součástí studijního plánu.
Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?
Absolvent DMEK se uplatní ve všech profesích, které spravují, rozvíjejí nebo interpretačně využívají evropské kulturní dědictví. V akademické sféře jde o badatele zaměřené na jednotlivé – i zcela nově a multidisciplinárně definované – oblasti výzkumu kulturních dějin a ochrany kulturního dědictví (vč. památkové péče, muzejnictví, archivních a knihovních služeb). Ve státních a nadnárodních úřadech a organizacích, v regionální a místní samosprávě a v neziskové sféře jde o pracovníky kulturněpolitického managementu, zprostředkování a ochrany kulturního dědictví (prezentace kulturních specifik, cestovní ruch). Ve sféře médií a populární kultury jde o pracovníky zprostředkovávající kulturní dědictví (moderátoři veřejných diskusí, autoři a kurátoři výstav, vydavatelé a interpreti historických pramenů, popularizátoři na celostátní, regionální i místní úrovni) a zajišťující jeho ochranu (restaurátoři, muzejníci, knihovníci). V oblasti školství a vzdělávání jde o pracovníky rozšiřující znalosti kulturních tradic, schopné shromáždit a kriticky zhodnotit jejich stávající podání a navrhovat adekvátnější přístupy jejich výuky a dalšího rozšiřování (metodičtí pracovníci, učitelé a vychovatelé, vedoucí zájmové činnosti). Představitelná je i uplatnitelnost části absolventů v soukromém komerčním sektoru na pozici expertů (soukromá muzea, výstavní síně a vzdělávací a výuková střediska a programy)
Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?
Nikoli, nicméně znalost cizích jazyků z evropského prostředí, ať už současného či minulého (latina, starořečtina), může studentům rozšířit možnosti práce se zdroji při studiu i při sepisování diplomové práce.
Jak vypadá přijímací zkouška?
Přijímací zkoušku na Dějiny moderní evropské kultury představuje sepsání krátké (zhruba jednostránkové) eseje na jedno ze čtyř uvedených témat ve stanoveném čase (jedna hodina). Při hodnocení se přihlíží zejména ke kritickému myšlení uchazeče, ale i k jeho historickým znalostem či stylu.
Ukázková témata přijímací eseje.:
-
Současná role vizuální kultury ve zprostředkování minulosti (muzea, galerie, památková péče apod.) – odpověď formulujte na základě vlastní zkušenosti
-
Starokatolíci ve Varnsdorfu – co o nich víte a z jakých zdrojů (archivní a další prameny, sekundární literatura) byste se mohli dozvědět víc?
-
Role vzdělání v životě a kariéře Karla IV.
-
Rusko a Evropa
-
Jsme poslední Římané?
-
Kam kráčí současné umění?
-
Smích a náboženství
Mohou uchazeči psát přijímací test ve slovenštině?
Ano, mohou.
Je literatura k přijímačkám dostupná online? (Případně kde?)
Vzhledem k povaze přijímací zkoušky není žádná doporučená literatura. Při přijímací zkoušce se hodnotí kritické myšlení uchazeče a znalosti z oblasti historie.
Odkaz na přehled povinných kurzů:
Text akreditace je k dispozici zde:
Často kladené dotazy
Přijímací zkouška
Jak se připravit?
Přijímací zkouška je písemná, tvoří ji výklad (esej). Uchazeč si vybere jedno ze čtyř navržených témat, týkající se různých oblastí kulturních a duchovních dějin.
Výklad je psán v místě přijímací zkoušky,
v klauzuře, bez přístupu ke zdrojům.
Délka výkladu nemá přesáhnout dvě strany rukou psaného textu.
Hodnotit se bude:
-
Originalita a tvořivost zpracování tématu,
-
Úroveň uchazečova vzdělanostního zázemí
jež se ve výkladu projeví,
-
Stylistická úroveň.
Přihlížet se bude i ke gramatické správnosti.
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno
60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny. Výklad (esej) se hodnotí maximálně 10 body.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka
s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.
