Dějiny moderní evropské kultury

Důležitá data

31. 3. 2020

Deadline pro podávání přihlášek

1. 6. - 4. 6 2020

Termín přijímacích zkoušek

Proč studovat dějiny moderní evropské kultury

Program Dějiny moderní evropské kultury jako jeden
z mála nabízí možnost prozkoumat dějiny v kontextu. Kulturní oblasti, které se setkávají ve světě, se setkávají ve studiu – právě proto je studium postaveno na třech hlavních pilířích, v nichž si studenti utřídí již nabyté dovednosti z oblasti vizuální kultury, náboženství
a vzdělanosti, a zároveň získají intelektuální nástroje
pro pochopení struktur a vzájemných spojitostí různých oblastí umělecké a duchovní kultury.

Absolvent programu dokáže nabyté znalosti prakticky aplikovat formou akademických a veřejných diskusí
i v konkrétní práci s prameny (např. v médiích, vydavatelské a výstavní praxi, při ochraně národního
a evropského kulturního dědictví, restaurování apod.).

Výuka je konstruována tak, aby pokryla především ty aspekty evropských kulturních dějin, které mají aktuální relevanci a na něž či jejich nejrůznější reinterpretace
je v současnosti navazováno a odkazováno. Z téhož důvodu jsou z časového hlediska „nadprezentována“ období tzv. dlouhého 19. století a 20. století, jejichž význam pro utváření moderní a současné evropské kultury je zásadní.

Pro studijní program je přitom určující obsahové, teoretické a metodologické zvládnutí historické práce, to však neznamená rezignaci na interdisciplinární charakter studia. Naopak, specifikem je důraz na integraci různých badatelských přístupů využívajících vedle historických věd rovněž teorií a metod společenských věd, religionistiky a dějin umění.

Aktivity katedry

Jiří Pešek: Když nebudeme dějinám rozumět, tak se nám budou opakovat

Rok 2018 je rokem hned několika kulatých výročí. Máme tu nejen připomenutí vzniku republiky 1918, ale také Mnichov 1938, únor 1948 a srpen 1968.

Promluvili jsme u této příležitosti s profesorem Jiřím Peškem, který se odborně věnuje mezioborovým problémům kulturních a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst, a to v období
16. až 20. století v českých zemích a střední Evropě, a také moderním německým dějinám. Výsledkem je rozsáhlý rozhovor o postavení Prahy po vzniku nové republiky, jejím politickém, kulturním a sociálním životě a v neposlední řadě
o významu ostatních historických výročí.

Přejeme zajímavé a inspirativní čtení!

Tváře katedry

 

garant oboru

Zaměřuje se na mezioborové problémy kulturních
a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst,
a to v období 16. až 20. století
v českých zemích a střední Evropě a na moderní německé dějiny

vedoucí oboru

Badatelská témata:

Česká religiozita 18. – 21. století
v evropském kontextu,

Evangelické církevní dějiny,

Sociologie náboženství
a kultury,

Populární kultura ve 20. století,

Dějiny sociologie a příbuzných věd,

Ekonomická sociologie

vyučující

Změření především malba a kresba, restaurování uměleckých děl minulosti,
kde se soustředí zejména na závěsný obraz a nástěnnou malbu,
v menší míře na polychromovanou plastiku

vyučující

Badatelská témata:

Uměleckohistorická topografie a urbanistický vývoj Kutné Hory,

Sakrální architektura evangelíků a tzv. malých křesťanských církví na území habsburské monarchie a České republiky,

Historiografické, umělecké
a restaurátorské strategie utváření české národní identity v 19. a 20. století

Přijímací zkouška

Jak se připravit?

Přijímací zkouška je písemná, tvoří ji výklad (esej). Uchazeč si vybere jedno ze čtyř navržených témat, týkající se různých oblastí kulturních a duchovních dějin.

Výklad je psán v místě přijímací zkoušky,
v klauzuře, bez přístupu ke zdrojům.

Délka výkladu nemá přesáhnout dvě strany rukou psaného textu.

Hodnotit se bude:

  • Originalita a tvořivost zpracování tématu,

  • Úroveň uchazečova vzdělanostního zázemí

        jež se ve výkladu projeví,

  • Stylistická úroveň.

Přihlížet se bude i ke gramatické správnosti.



 

Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno
60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny. Výklad (esej) se hodnotí maximálně 10 body.

 

Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan
s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

 

 
 
 
 
 
 
Kontaktujte nás

Kontakt

Barbora Zelená

Studijní oddělení FHS UK

Barbora.Zelena@fhs.cuni.cz

+420 251 080 335