Dějiny moderní evropské kultury

Důležitá data pro doplňující přijímací řízení:

17. 8. 2020

Deadline pro

podávání přihlášek

7. 9. 2020

Termín přijímací zkoušky

18. 9. 2020

Náhradní termín PZ

Náhradní termín PZ

Důležitá data pro uchazeče, kteří si podali přihlášku do 31. 3. 2020: 

31. 3. 2020

Deadline pro podávání přihlášek

7. 9. 2020

Alternativní termín

přijímací zkoušky

18. 9. 2020

Proč studovat dějiny moderní evropské kultury

Program Dějiny moderní evropské kultury jako jeden
z mála nabízí možnost prozkoumat dějiny v kontextu. Kulturní oblasti, které se setkávají ve světě, se setkávají ve studiu – právě proto je studium postaveno na třech hlavních pilířích, v nichž si studenti utřídí již nabyté dovednosti z oblasti vizuální kultury, náboženství
a vzdělanosti, a zároveň získají intelektuální nástroje
pro pochopení struktur a vzájemných spojitostí různých oblastí umělecké a duchovní kultury.

Absolvent programu dokáže nabyté znalosti prakticky aplikovat formou akademických a veřejných diskusí
i v konkrétní práci s prameny (např. v médiích, vydavatelské a výstavní praxi, při ochraně národního
a evropského kulturního dědictví, restaurování apod.).

Výuka je konstruována tak, aby pokryla především ty aspekty evropských kulturních dějin, které mají aktuální relevanci a na něž či jejich nejrůznější reinterpretace
je v současnosti navazováno a odkazováno. Z téhož důvodu jsou z časového hlediska „nadprezentována“ období tzv. dlouhého 19. století a 20. století, jejichž význam pro utváření moderní a současné evropské kultury je zásadní.

Pro studijní program je přitom určující obsahové, teoretické a metodologické zvládnutí historické práce, to však neznamená rezignaci na interdisciplinární charakter studia. Naopak, specifikem je důraz na integraci různých badatelských přístupů využívajících vedle historických věd rovněž teorií a metod společenských věd, religionistiky a dějin umění.

Aktivity katedry

Jiří Pešek: Když nebudeme dějinám rozumět, tak se nám budou opakovat

Rok 2018 je rokem hned několika kulatých výročí. Máme tu nejen připomenutí vzniku republiky 1918, ale také Mnichov 1938, únor 1948 a srpen 1968.

Promluvili jsme u této příležitosti s profesorem Jiřím Peškem, který se odborně věnuje mezioborovým problémům kulturních a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst, a to v období
16. až 20. století v českých zemích a střední Evropě, a také moderním německým dějinám. Výsledkem je rozsáhlý rozhovor o postavení Prahy po vzniku nové republiky, jejím politickém, kulturním a sociálním životě a v neposlední řadě
o významu ostatních historických výročí.

Přejeme zajímavé a inspirativní čtení!

Tváře katedry

 

garant oboru

Zaměřuje se na mezioborové problémy kulturních
a sociálních dějin, dějin umění, dějin dějepisectví, dějin školství a vzdělanosti, dějin měst,
a to v období 16. až 20. století
v českých zemích a střední Evropě a na moderní německé dějiny

vedoucí oboru

Badatelská témata:

Česká religiozita 18. – 21. století
v evropském kontextu,

Evangelické církevní dějiny,

Sociologie náboženství
a kultury,

Populární kultura ve 20. století,

Dějiny sociologie a příbuzných věd,

Ekonomická sociologie

vyučující

Změření především malba a kresba, restaurování uměleckých děl minulosti,
kde se soustředí zejména na závěsný obraz a nástěnnou malbu,
v menší míře na polychromovanou plastiku

vyučující

Badatelská témata:

Uměleckohistorická topografie a urbanistický vývoj Kutné Hory,

Sakrální architektura evangelíků a tzv. malých křesťanských církví na území habsburské monarchie a České republiky,

Historiografické, umělecké
a restaurátorské strategie utváření české národní identity v 19. a 20. století

Přijímací zkouška

Jak se připravit?

Přijímací zkouška je písemná, tvoří ji výklad (esej). Uchazeč si vybere jedno ze čtyř navržených témat, týkající se různých oblastí kulturních a duchovních dějin.

Výklad je psán v místě přijímací zkoušky,
v klauzuře, bez přístupu ke zdrojům.

Délka výkladu nemá přesáhnout dvě strany rukou psaného textu.

Hodnotit se bude:

  • Originalita a tvořivost zpracování tématu,

  • Úroveň uchazečova vzdělanostního zázemí

        jež se ve výkladu projeví,

  • Stylistická úroveň.

Přihlížet se bude i ke gramatické správnosti.



 

Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno
60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny. Výklad (esej) se hodnotí maximálně 10 body.

 

Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan
s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

 

 
 
 
 
 
 
Kontaktujte nás

Kontakt

Barbora Zelená

Studijní oddělení FHS UK

Barbora.Zelena@fhs.cuni.cz

+420 251 080 335