31. 3. 2020

Deadline 
pro podávání přihlášek

Důležitá data

8. září 2020

18. září 2020

Alternativní termín přijímací zkoušky

Náhradní termín přijímací zkoušky

Proč studovat obor Řízení a supervize
v sociálních a zdravotnických organizacích

Cílem studia je příprava vedoucích pracovníků
pro střední a vrcholovou úroveň řízení v oblasti poskytování sociálních, sociálně-zdravotních
a zdravotních služeb. Jde o rozvíjející se oblast, která se musí přizpůsobit rychle narůstající proporci starších občanů v populaci a jejich potřeb, narůstajícímu nedostatku finančních prostředků veřejných rozpočtů, zvyšujícím se nárokům na kvalitu a účinnost poskytovaných služeb a nárokům na odpovědnost poskytovatelů. 

Rozvoj poskytování sociálních a zdravotních služeb vychází z kontextu celoevropského rozvoje, harmonizace právního prostředí, dostupnosti, kvality a metod jejich hodnocení.

Student pozná, jak vypadá efektivní organizace
z hlediska organizačního rozvoje a rozvoje lidských zdrojů. Naučí se plánovat a získávat podporu
pro organizační změnu ve vybrané sociální nebo zdravotnické organizaci nebo poskytovat supervizi studentům nebo pracovníkům v oboru své působnosti.

 

Obor nabízí dvě specializace (Řízení nebo Supervize),
v rámci které si pak student volí povinně volitelné kurzy

Aktivity katedry

Videoreportáž o oboru Řízení a supervize
v sociálních a zdravotnických organizacích

Tváře katedry

Doc. PhDr. Zuzana Havrdová, CSc.

Garantka programu a vedoucí katedry

Zaměřuje se na na klinickou psychologii a psychoterapii, metodologii výzkumu
a rozvoj sociální práce, komunitní práce a služeb,
užší zaměření na supervizi
v kontextu organizace, výzkum supervize
a vzdělávání v supervizi.

Mgr. Petr Vrzáček

Zástupce vedoucí katedry

Zaměřuje se
na management sociálních a zdravotnických organizací a organizací občanského sektoru7

Ing. Mgr. Matěj Lejsal

Vyučující

Odborně se zabývá systémy sociální a zdravotní péče, řízením organizací působících v této oblasti. Věnuje
se integraci sociálních
a zdravotních služeb
na makro-, mezo-
i mikroúrovni. Zabývá
se kulturou organizace
v sociálně-zdravotní oblasti. 

 

Přijímací zkouška

Jak se připravit?

Přijímací zkouška sestává z ústního pohovoru, v němž se hodnotí:

  • 1. Schopnost porozumět a vyhodnotit poznatky z níže uvedené odborné četby (max. 4 body):


• SCHWARTZ, S. H. (2012). An Overview of the Schwartz Theory of basic Values. Online Readings in Psychology and Culture, 2(1). (alternativa pro němčináře: MOHLER,P.Ph., WOHN,K. (2005) Persönliche Wertorientierungen im European Social Survey, ZUMA-Arbeitsbericht Nr. 01.)

Odkazy na on-line verze cizojazyčných textů jsou na https://fhs.cuni.cz/FHS-2217.html

 

 



 

 BAŠTECKÁ,B., ČERMÁKOVÁ,V., KINKOR, M.: Týmová supervize, Praha: Portál, 2016

DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002

 DRUCKER, F. P.:
To nejdůležitější
z Druckera v jednom svazku. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2015.

  • 2.  Představení bakalářské, příp. diplomové nebo disertační práce (max. 2 body)
     

  • 3. Schopnost prezentovat zkušenosti z praxe
    z pomáhající profese, pro kterou je kvalifikován předchozím studiem, znalost kvalitní profesní praxe, kritické uvažování o praxi a o řízení
    a vedení/vzdělávání dospělých. Pohovor vychází z profesního uchazečova životopisu (max. 3 body).

     

  • 4. Schopnost reflektovat znalosti a dovednosti získané na základě účasti
    v relevantních výcvicích a kursech dalšího vzdělávání. Pohovor vychází z dokladů
    o absolvovaných výcvicích a kursech
    (max. 3 body).

     

  • 5. Další předpoklady
    ke studiu, odpovídající klíčovým kompetencím pro celoživotní učení – celkový rozhled, znalosti a postoje získané dosavadním studiem
    a odbornou četbou, schopnost se učit, otevřenost, samostatnost, proaktivní jednání, schopnost naslouchat (max. 4 body).

    Podkladem pro ústní zkoušku je profesní životopis, příp. doklady o absolvovaných kurzech dalšího vzdělávání a výcvicích
    a bakalářská práci nebo její teze.

    U uchazečů, kteří nejsou absolventy oboru sociální práce, též seznam předmětů absolvovaných v bakalářském programu. Tyto podklady doporučujeme studentům přinést k přijímací zkoušce.
    Celkem je možné získat u přijímací zkoušky
    16 bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku
    a kapacitním možnostem fakulty.

 
 
Kontaktujte nás

Kontakt
 

Barbora Zelená

Studijní oddělení FHS UK