Veřejně přístupné přednášky na FHS  

Zažijte atmosféru fakulty naživo. Zkuste si, jaké to je sedět v posluchárně na opravdové vysokoškolské přednášce a vstřebávat informace od odborníků, kteří mají tolik co nabídnout.

Zúčastněte se některé z přednášek na FHS, které jsou přístupné veřejnosti.

Jak to funguje?

 

Přednášky, které se konají ve velkých aulách jsou volně přístupné veřejnosti. To znamená, že máte možnost zasednout a vyslechnout si výklad o historii, filosofii či společenských vědách, i když (zatím) nejste studentem nebo studentkou FHS.

Kde a kdy?

 

Přednášky se konají ve dvou aulách. Jedna je velká s číslem 1034 a druhá menší s číslem 1036. Auly se nacházejí v přízemí fakultní budovy. Stačí se řídit dle šipek.

učebna 1036

Je nutná registrace?

 

Veřejné přednášky nevyžadují žádnou registraci či nahlášení se. Stačí prostě přijít a zasednout. Je jedno, jestli první nebo poslední řada v sále. Jedinou podmínkou je udržet ticho během přednášky. Z auly je samozřejmě možné odejít i před koncem přednášky. Na konci přednášek je většinou prostor pro dotazy. I vy se tak můžete zeptat co vás zajímá nebo čemu jste nerozuměli.

učebna 1034

Následující rozvrh veřejných přednášek na FHS vám pomůže se snadno zorientovat kdy se co učí:

Učebna 1034

Učebna 1036

Nestačí vám tato nabídka? Anotace všech volitelných kurzů, na které se můžete přijít podívat naleznete zde

PROGRAMY A ANOTACE JEDNOTLIVÝCH PŘEDNÁŠEK 

Člověk a náboženství

Historický a antropologický výklad povahy náboženství, role náboženství v životě společnosti a jednotlivce, vztahu náboženských forem ke způsobu života v různých epochách a náboženských kořenů evropské tradice. Zvláštní důraz je kladen na tradici židovskou a křesťanskou, na Bibli, postavu Ježíše z Nazareta a vznik křesťanství. Výklad se věnuje především biblické tradici: biblická etika, zákoníci a synagoga, zaslíbení a očekávání, Ježíš z Nazareta, podobenství, vykoupení. Zamýšlí se nad rolí a proměnami křesťanství v Evropě: křesťanská církev a římská říše, středověká církev a Evropa, reformace a novověk.

Témata

7. 10. Antropologické "konstanty": lidský způsob života

14. 10.  Všední a sváteční v prostoru a čase (Eliade)

21. 10. Náboženství a společnost (Durkheim, Weber, Kepel)

28. 10. Přednáška odpadá

4. 11. Domácí náboženství (kult předků, soukromý rituál)

11. 11. Město a stát (sluneční náboženství)

18. 11. Gilgameš: město a jednotlivec, objev smrtelnosti

25. 11. Pyramidy a věčnost

2. 12. Kolonizace a pohyb lidí, synkretismus, diaspora

9. 12. Zjevení a Izrael: bible (text, historie vzniku)

16. 12. Dvě vyprávění o stvoření

23. 12. Přednáška odpadá

30. 12. Přednáška odpadá

6. 1. Abrahám a Mojžíš: důvěra, slib a smlouva

Úvod do společenských věd

 

Přednáškový cyklus, který rozšiřuje znalosti o základních teoretických proudech a diskuzích společenských věd. První část kurzu se věnuje klíčovým diskuzím, které utváří oborovou a paradigmatickou různorodost společenskovědních disciplín. Druhá část kurzu představuje disciplinárně strukturované představení hlavních společenskovědních témat pěstovaných v rámci studijního oboru.

Témata
 

1) Společenské vědy: vymezení, obsah a organizace kurzu, společenské vědy na FHS.  4. 10., 7. 10.
2) Intelektuální kořeny společenských věd. 11. 10., 14. 10.
3) Hlavní perspektivy společenských věd: genetické a systematické, synchronní a diachronní. 18. 10., 21. 10.
4) Disciplinarita, interdisciplinarita a transdisciplinarita.
5) Fakta, hodnoty a objektivita. 25. 10., 
6) Teorie, metoda a paradigma. 1. 11., 4. 11.
7) Naturalismus a scientismus: přírodovědné inspirace v sociálních vědách. 8. 11., 11. 11.
8) Funkcionalismus: sociální struktura, funkce, normy a řád. 15. 11., 18. 11.
9) Metodologický individualismus: behaviorismus, teorie směny a teorie racionální volby. 22. 11., 25. 11.
10) Konfliktualistické přístupy: konflikt, kritická teorie a marxismus. 29. 11., 2. 12.
11) Interpretativní přístupy: fenomenologie, rozumění, význam a symbol. 6. 12., 9. 12.
12) Reprezentace: jazyk, význam a diskurz. 13. 12., 16. 12.
13) Shrnutí a srovnání hlavních paradigmatických směrů v sociálních vědách. 20. 12., 6. 1. 

Úvod do historie 

Úvod do historie I., II. je dvousemestrální přednáškový cyklus, který posluchačům v prvním semestru představuje základní specifika dějezpytného přístupu a pojedná o charakteru jednotlivých historických epoch a některých podstatných jevů nebo institucí, s těmito epochami spjatých. V druhém semestru pak pojednává zejména téma proměny mocensko-politických systémů od antiky po dnešek a téma vývoje křesťanské církve v Evropě..   

Témata

 

Cyklus A (pondělí, 14,00-15.20, Jinonice 1034)

7.10. – charakter zkoušky, doporučení k přípravě (Seligová);

14.10. - dějezpytný způsob uchopování minulosti  (Horský);

21.10. – charakteristika epochy: antika (Altová);

28.10. – státní svátek;

4.11. -charakteristika epochy: středověk (Suchý);

11.11. – charakteristika epochy: renesance (Seligová);

18.11. – charakteristika epochy: raný novověk (Himl);

25.11. – evropské hospodářství ve středověku a raném novověku (Zaoral);

2.12. – charakteristika epochy: osvícenství (Grečenková);

9.12. – charakteristika epochy: 19. století (Pešek);

16.12. – nacionalismus a formování moderních národů (Tuček);

6.1. – totalitní režimy v Evropě ve 20. století (Pešek); 

Cyklus B (pátek, 12.30-13:50, Jinonice 1034)

11.10. - charakter zkoušky, doporučení k přípravě (Tuček);

18.10. - dějezpytný způsob uchopování minulosti  (Horský);

25.10. - charakteristika epochy: antika (Altová);

1.11. – charakteristika epochy: středověk (Suchý);

8.11. – charakteristika epochy: renesance (Seligová);

15.11. – charakteristika epochy: raný novověk (Himl);

22.11. – evropské hospodářství ve středověku a raném novověku (Zaoral);

29.11. – charakteristika epochy: osvícenství (Grečenková);

6.12. – charakteristika epochy: 19. století (Pešek);

13.12. – nacionalismus a formování moderních národů (Tuček);

20.12. – děkanské volno;

10.1. – totalitní režimy v Evropě ve 20. století (Pešek); 

Dějiny každodennosti

Problematika dějin každodennosti je prezentována jako interdisciplinární obor přinášející formou sond a exkurzů vhled do sociálního prostředí venkova a kláštera ve středověku. Výklad je doplněn ukázkami písemných, hmotných a ikonografických pramenů.

Témata:

1) Úvod do problematiky dějin každodennosti: vymezení pojmu, možnosti a meze
výzkumu, metody, současný stav bádání.
2) Podmínky každodenního života ve středověku I.: obyvatelstvo, sídelní prostor a
horizont, pojem času.
3) Podmínky každodenního života ve středověku II.: klima a antropologické životní
podmínky, "kultura" středověku.
4) Rodina: dům a příbuzenstvo, manželství, láska a sexualita, děti.
5) Život na venkově I.: systém středověkých panství, jejich funkce a organizace jako
hospodářské jednotky.
6) Život na venkově II.: topografie vesnice, venkovský dům, lán, ves, fara a trh.
7) Život na venkově III.: práce na poli, ženská práce, výkony a výnosy, den sváteční.
8) Život na venkově IV.: rozbor pramenů a ústní prezentace.
9) Klášter a mnišský život I.: instituce a funkce kláštera.
10) Klášter a mnišský život II.: klášterní společenství a klášterní život, askeze, denní režim.
11) Klášter a mnišský život III.: rozbor pramenů a ústní prezentace.
12) Exkurze do archeoparku.
13) Závěrečný esej.

Dějiny každodennosti na filmovém plátně

Předmět „Dějiny každodennosti na filmovém plátně“ poskytuje bakalářským studentům SHV na FHS UK nový pohled na historické bádání, a to prostřednictvím filmové a televizní tvorby. Oproti předmětu „Historická látka ve filmu“, kde jsou sledovány především tzv. „velké“ dějiny (politické dějiny, historické milníky, „velké“ osobnosti), se „Dějiny každodennosti na filmovém plátně“ zabývají především tzv. „malými“ dějinami. Jsou zde v jednotlivých dějinných epochách (na pozadí filmu) sledována témata jako jsou: dětství, obraz ženy ve společnosti, společenský status, religiozita, stravování, cestování, nemoci, ad. 

Témata:

1. Problematika filmové a TV tvorby, charakteristika, typologie

2. Analytické a interpretační přístupy ve zkoumání historické látky ve filmu

3. Historický film vs. Dobový film

4. Filmový stereotyp a opakující se motivy (obraz hrdiny)

5. Obraz ženy ve filmu I (Antika)

6. Obraz ženy ve filmu II (Středověk)

7. Obraz ženy ve filmu III (Novověk)

8. Obraz ženy ve filmu IV (Soudobé dějiny)

9. Společenské vrstvy napříč dějinami ve filmu (rolníci, poddaní, dělníci)

10. Společenské vrstvy napříč dějinami ve filmu (šlechta, měšťanstvo, buržoazie)

11. Stěžejní témata filmových děl I

12. Stěžejní témata filmových děl II

13. ATEST

Česká otázka v evropském kontextu

V perspektivě dějin idejí a vývoje českého politického myšlení od poloviny 18. století do současnosti jsou vysvětlovány základní koncepty české kulturní, historické, národní sebereflexe a jejich evropské kontexty.

Témata:

1) Periodizace českého politického myšlení. Tři fáze českého národního vzestupu.

2) České myšlení bez státu. Národní emancipace, České myšlení ve vlastním státu.

3) Do Vídeňského kongresu. Osvícenství, historismus a konzervatismus.

4) V době předbřeznové. Panslavismus a bohemismus.

5) V revolučním roce 1848. Počátky liberalismus a nacionalismu. Vznik samostatné české politiky.

6) Neoabsolutismus, prozatímní ústava a podvazování národního hnutí.

7) 1860-1880 - rozpad jednotné národní strany, český vzdor a vídeňská „revoluce se shora“.

8) Vznik moderní české politiky. Institucionální předpoklady a symboly vzestupu.

9) 90. léta. Prosazování „mladočechů“ a „realisté“ Diferenciace politické scény. Vznik ideových a profesních stran.

10) První světová válka, zahraniční akce a domácí odboj. Manifest spisovatelů. Wilsonova doktrína a české ohlasy.

11) Vznik republiky. „Nová Evropa“, „odrakouštění“, „pětka“, „Malá dohoda“, „Nová Střední Evropa.

12) Mnichov a okupace: pokusy o rozchod s první republikou: konzervativní, liberální, reakční. Nová slovanská politika.

13) Třetí republika a „Unorový převrat“. Stalinský a reformní socialismus. Normalizace.

Budoucnost demokracie

Kurz je úvodní částí volného šestidílného cyklu. Je mezioborový, tedy určen všem studujícím bakalářského studia FHS se zájmem o danou problematiku. Klade si za cíl nastínit a diskutovat vybrané problémy demokracie se zřetelem k výzvám a rizikům, před kterými stojí současný svět. Studující získá základní vhled do problematiky vlivu médií, elit, populismu a demokratizace veřejného prostoru na podobu zastupitelské demokracie včetně příkladů zemí, kde demokratická tradice západního typu chybí (Rusko, islám).

Úvod do studia humanitních věd a vzdělanosti

Kurz usiluje o historizující uvedení do problematiky humanitních věd, které se vyvinuly od konce 18. století z problematiky filosofie. Kurz bude problematiku humanitních disciplín vidět v kontextu evropské vzdělanosti. Specifikum evropské vzdělanosti je v jejím založení v řecké filosofické tradici, zejména v Platónovi a Aristotelovi. Po krátkém uvedení do této problematiky a do problematiky Septem artes liberales a problematiky středověkých univerzit a scholastiky povede výklad ke zrodu moderní vědy ve stopách E. Husserla: Krize evropských věd. Těžiště výkladu o zrodu humanitních věd, předvedeme na kapitolách z knihy J. W. Burrow: Krize rozumu.

Témata:

1) Věda v singuláru a vědy v plurálu. Výklad řeckého pojmu epistémé včetně Foulcautovy interpretace, věda o jednom, henologie.

2) Křesťanská varianta řecké epistémé: theologie, pojem dogmatu jakožto přesné racionální interpretace axiomů víry; výklad dvou podstat Ježíše Krista a diskuze a boje s tím spojené.

3) „Septem artes liberales“ jakožto vzdělanostní tradice navazující na výše uvedené základy. Rozdíl mezi svobodnými a nesvobodnými prakticky a technicky uchopenými „arters“.

4) Papežská revoluce 11. století a její důsledky pro „revoluční“ charakter evropských dějin. Důsledky této revoluce: vznik první novověké vědy - sekularizované theologie neboli právní vědy. Vznik scholastiky, křížové výpravy a nezdařený pokus o vybudování jednotné křesťanské civilizace pod vládou papeže.

5) Nominalismus jako vítěz boje o statut obecných pojmů a zároveň poslední myšlenkový vývoj středověku. Vznik empirizmu.

6) Řecká matematika založená na konečném apriori a jiné koncepty matematiky, především novověká matematika založená na nekonečném apriori.

7) Galileova matematizace přírody.

8) Descartovo nové založení filosofie a jeho problematičnost. Program lidského ovládnutí přírody pomocí novověké vědy.

9) Insulární a kontinentální tradice ve filosofii a její završení Kantem.

10) Velká francouzská revoluce a její následek: positivismus. 19. století jako obraz budoucího definitivního vítězství vědy a humanit v dějinách.

11) Husserlova Krize evropských věd jako reakce na positivismus a jeho pokus o obnovu vědy v singuláru - fenomenologie.

12) Protiklady: příroda nebo dějiny, názor nebo vhled, „erklären“ nebo „verstehen“; rozdíl mezi „přírodními, „tvrdými“ vědami a vědami „duchovnímu“, „humanitními“, „společenskými“, „měkkými“.

13) Koncept J. Lukacse: návratu k jednotě vědy v singuláru na bázi jeho knihy Na konci věku.

Úvod do filosofie

Cílem kurzu je otevřít a zpřístupnit studentům filosofický diskurs skrze představení základních otázek a problémů, které zakládají a zároveň průběžně utvářejí tradici evropského myšlení. Představení těchto otázek a problémů je rozděleno do osmi tematických okruhů a v rámci každého z nich jsou ony otázky a problémy představeny na vybraných příkladech u konkrétních autorů.

Témata

  1. Péče o duši u Platóna: 7.10. a 11.10.

  2. Dobrý život podle Aristotela: 14.10. a 18.10.

  3. Poznání u Platóna: 21.10. a 25.10.

  4. Poznání u Aristotela: 1.11 (pátek!) a 4.11. (pondělí!)

  5. Dobrá obec u Platóna a Aristotela: 8.11. a 11.11.

  6. Nové základy poznání (Bacon; Hume): 15.11. a 18.11.

  7. Morální filosofie v ostrovní tradici (Hobbes, Locke; Hume): 22.11. a 25.11.

  8. Poznání u R. Descarta a G. W. Leibnize: 29.11. a 2.12.

  9. Kantova kritika poznání: 6.12. a 9.12.

  10. Jednání a svoboda u I. Kanta: 13.12. a 16.12.

  11. Atestace (test) - bude upřesněno

Gender, média a populární kultura

Studující se v rámci kurzu seznámí se základními tematickými okruhy, vztahujícími se k úloze a funkcím médií v populární kultuře v souvislosti s kategorií gender a dalšími kategoriemi sociální stratifikace. Osvojí si základní přístupy k mediální konstrukci genderu ve vztahu k mediálním obsahům, publiku a produkci. Specifickou část bude představovat televize a nová média, konkrétně pak televizní seriály a žánry fantasy, sci-fi a postapo. Kromě teoretické reflexe dané problematiky budou výuku doplňovat rovněž empirická data a četné příklady z praxe, které budou vhodně ilustrovat danou tematiku.

Témata:

3. 10. Úvod do tematiky, média a společnost, funkcionalistické přístupy – liberální, radikální a alternativní perspektivy

10. 10. Média a konstrukce identity

17. 10. Feministické kritiky médií

24. 10. Mediální obsahy

31. 10. Konstrukce genderu v mediálních textech: reklama

7. 11. Konstrukce genderu v mediálních textech: tzv. ženské žánry, quality TV a feministická filmová kritika

14. 11. Konstrukce genderu v mediálních textech: mediální organizace

21. 11. Gender a publika

28. 11. Gender a konzumace mediálních produktů: kult hvězd, fanouškovství a fandom

5. 12. Gender a konzumace mediálních produktů: žánry fantasy, sci-fi a postapo

12. 12. Gender jako fluidní kategorie: láska, násilí, sex a porno

19. 12. Gender a nová média – přehled

Československo 1918-38 v mezinárodním kontextu a jeho historická reflexe

Přednáška se zaměří na události, které měly zásadní nebo dokonce zlomový charakter pro vznik, ustavení charakteru, významné krize a nakonec nacistické rozbití Československa. Tematizován je stát i jeho multinacionální společnost. Cílem kursu je ukázat nadregionální dimenzi, podmíněnost a kontext těchto momentů a zároveň objasnit, proč jsou tyto události a jejich průběh v českém i zahraničním dějepisectví líčeny nejednou diametrálně odlišně.

Témata:

2. 10. - Jak vzniká výklad historické události, jevu, epochy a proč jsou možnosti výkladu různé až protichůdné.

9. 10. - Početí Československa v lůně I. světové války aneb jak historiograficky rozhodnout mezi zvůlí a historickou nutností.

16. 10.  - 28. říjen 1918 - symbol: darovaná svoboda, legionáři vybojovaná republika nebo uchopení zodpovědnosti ve chvíli zhroucení státu? Pro koho je to bod zlomu a pro koho banalita?

23. 10. - Versailleská smlouva resp. obecněji mírové smlouvy z pařížských předměstí: diktát nebo obdivuhodné řešení gigantického problému? Diskuse historiků, politiků a žurnalistů.

30. 10. -  Slovensko, slovenská společnost a idea, resp. realita ČSR: šance pro „mladou společnost“ nebo vnitřní kolonie republiky?

6. 11.  - Od 20. března 1919 k vstupu Němců do čsl. vlády roku 1926: šance a osud československých Němců ve středoevropském srovnání a jeho dobová i dnešní reflexe.

13. 11.  - Československá ústava z roku 1920: základ demokracie nebo brutální diktát nepatrné většiny velkým menšinám? Otázka židovské národnosti a migračních menšin.

20. 11.  - Velká hospodářská krize a její bezprostřední důsledky ve světě, Evropě a Československu.

27. 11.  - Od Rapalla k Lokarnu, aneb systém evropské (ne)bezpečnosti / problém menšin a pokusy o jeho řešení.

4. 12.  - Bylo vítězství nacistů v Německu roku 1933 nevyhnutelné? Proč k němu došlo a jaké mělo důsledky pro ČSR? Proč v Čechách není čtena aktuální literatura na toto dodnes významné téma?

11. 12.  - Volby roku 1935 jako přelomový úspěch německých nacistů v ČSR a tvrdý start k Mnichovu aneb jak reflektujeme vnitřní boj o charakter republiky?

18. 12.  - Rok 1938 anebo co znamenal „Mnichov“ pro Československo, Čechy a pro Evropu? Historiografická reflexe.

8. 1.  - Závěrečné shrnutí.

Teorie a kritika současné výtvarné tvorby

Kurz aktivního hledání podoby kritických textů k aktuálním výtvarným projevům. Součástí výuky jsou návštěvy a reflexe probíhajících výstav současné výtvarné tvorby. Zároveň se posluchač průběžně seznamuje s aktuálními estetickými a vizuálními teoriemi, jejichž znalost je nutným předpokladem hodnotného kritického přístupu.

Vybrané problémy českých dějin

Kurz je zaměřen na vybrané problémy českých středověkých a částečně raně novověkých sociálních, hospodářských i politických (se zvláštním zřetelem k mocenským systémům) dějin. Cílem kurzu je seznámit posluchače především s odborným pojmoslovím v návaznosti na probíraná témata a se specifiky studia historických jevů různého charakteru.

Témata:

1) "Co je psáno, to je dáno?" - teoretický a metodologický úvod (předmět historické vědy, historiografický fakt, historické poznání, jeho předpoklady a limity, metody historikovy práce) I.

2) "Co je psáno, to je dáno?" - teoretický a metodologický úvod (předmět historické vědy, historiografický fakt, historické poznání jeho předpoklady a limity, metody historikovy práce) II.

3) Základní přehled pramenů k českým dějinám

4) Knížecí Čechy (principy vzniku a fungování přemyslovského knížecího státu - poměr Přemyslovců k českému státu, legitimita moci a její výkon, společnost).

5) "Nastolení" a "korunovace" - komparace legitimizačních rituálů.

6) "Revoluce 13. století" (podstatné tendence proměn české společnosti z hlediska sociální stratifikace, hospodářského a politického vývoje).

7) "Omnes Bohemi", středověká šlechta a stavy v kontextu nástinu vývoje mocenského dualismu.

8) Nová koncepce zeměpanské moci - „dominium speciale“ a „dominium generale“, transpersonální "Koruna česká".

9) Zemská obec a obecné dobré.

10) Učení o trojím lidu a stavovská společnost.

11) Středověká města.

12) Poddanství - nástin vývoje od 12. století do roku 1848 I.

13) Poddanství - nástin vývoje od 12. století do roku 1848 II.

Sociologie institucí

Cíle kurzu 1. Představit sociálně vědní diskuzi ke koncepcím modernizace a její význam pro porozumění situaci současných společností 2. Objasnit význam institucí při jednání a soužití lidí a prostředky i okolnosti změny institucionálního uspořádání společností 3. Praktikovat a prohlubovat poznávací dovednosti při studiu společností (oborové a mezioborové pohledy, funkční a kulturní přístupy, strukturní a činnostní aspekty) Anotace Kurz prezentuje odborné vědění o významu institucí v rozvoji a uspořádání lidských společností. Využívá poznatky jednotlivých vědních oborů (antropologie, historie, ekonomie, sociologie) pro porozumění povaze institucí, faktorům jejich stability i možnostem jejich změny. Historicko-sociologický pohled navazuje na představy klasických myslitelů o faktorech ovlivňujících proměny tradičních společností v jejich moderní podobu (Marx, Weber, Durkheim). Pro aktuální analýzu současných společností je využita sociologická diskuze z 90. let minulého století, která vyhodnocovala změny v poválečných formách (institucích) kapitalistického hospodaření, demokratického vládnutí a industrializace přírody i válčení a navrhuje nekatastrofický / reflexivní přístup k řešení krizových jevů v současných společnostech (koncepce radikalizované či reflexivní modernity). Výklad k aktuálním problémům institucionálních změn využívá koncepci institucionálního shluku modernity (Giddens), která umožňuje sledovat změny, které se prosazují na hranicích mezi institucemi soukromo-kapitalistického hospodaření, liberálně demokratického vládnut a industriálních prostředků moci. Pro interpretaci prostředků institucionální změny je využita konstruktivistická koncepce institucí (Berger, Luckmann), která umožňuje porozumět úloze kulturních zdrojů při formování i změně funkčně specifických institucionálních rámců jednání (proces reflexivního vyvázání z habituálního vědění a jednání). Na příkladu změn v instituci rodiny a intimity je diskutován vliv kulturně mocenských nerovností, emancipačních snah a sociálních konfliktů na institucionální reflexivitu. Další příklad je věnován vlivu současných mediálních prostředků na institucionální reflexivitu, zejména prostřednictvím sociálních sítí a s nimi spojených možnosti prezentovat kulturně kritické varianty transformace současných institucí.

Evropská literární kultura I. - Antický a biblický literární kánon

První část čtyřsemestrálního cyklu, věnovaného systematickému výkladu dějin evropské literární kultury od počátků po současnost. Součástí cyklu je jak výklad o krásné literatuře v užším smyslu, tak o slovesné a textové kultuře ve smyslu širším – o historicky významných textech, žánrech a slovesných projevech, patřících tematicky do oblasti náboženské, filosofické či politické, a rovněž o slovesných projevech z kulturních okrajů různého druhu (apokryfy, triviální literatura, ústní slovesnost, literatura menšin atd.). První semestr je věnován evropskému starověku.

Témata

1) Úvod do studia literární kultury, základní metody literární analýzy, mezioborové vnímání literatury (sociologie literatury, literární antropologie), hlavní koncepty vnímání literatury v nadnárodních souvislostech (literatura srovnávací, obecná atd.).

2) Počátky evropské literatury, vztah mluveného a psaného, místní a časové vymezení „evropskosti“, Epos o Gilgamešovi jakožto první „velký text“.

3) Literárnost Starého zákona, kánon a apokryfy, druhý život starozákonní obraznosti.

4) Periodizace antické literatury, řecká epika, Homér a homérská tradice.

5) Řecká lyrika a problém autorství.

6) Řecké divadlo mezi mýtem a politikou.

7) Zrození prózy: Literárnost filosofických a historiografických textů.

8) Počátky římské literatury a problém kulturního předávání a kulturní inferiority.

9) Zlatý a stříbrný věk římské literatury a téma střetu „státního“ a „individuálního“ v literární kultuře.

10) Zrození románu z ducha úzkosti a nové religiozity.

11) Literárnost Nového zákona, kánon a apokryfy, druhý život novozákonní obraznosti.

12) Křesťanská literatura jakožto „písemnictví menšiny“.

13) Střet křesťanství a pohanství v literatuře pozdní antiky.

Úvod do společenskovědních metod

Přednáškový cyklus seznamuje studující se základními metodologickými koncepty, terminologií a postupy v sociálních vědách, resp. v rámci společenskovědních oborů: sociokulturní antropologie, psychologie a sociologie. Je koncipován tak, aby absolventi kurzu získali vhled do toho, jakým způsobem se společenskovědní výzkum provádí, jaký typ znalostí může přinést. V první části kurzu je pozornost věnována způsobů kvantitativného měření, ve druhé části jsou představeny postupy kvalitativního způsobu poznávání a na závěr kurzu se studující seznámí s přípravou empirického výzkumu a etikou výzkumu. Cíle předmětu: 1) Seznámení se s metodologií sociálních věd se zaměřením na základní charakteristiky kvantitativní a kvalitativní strategie, metody sběru/tvorby dat, konstrukce vzorku vzorku a principy analýzy dat. 2) Seznámení se s přípravou výzkumného procesu v podobě projektu výzkumu.3) Seznámení se s etickými otázkami a principy kvality výzkumu ve společenských vědách.

Témata:

1.     Povaha společenskovědního výzkumu: empirický výzkum;struktura výzkumného procesu;  typy, povaha a volba výzkumné strategie (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

2.     Kvantitativní výzkumná strategie (Ondřej Špaček)          

3.     Výzkumný vzorek a způsoby jeho výběru (Ondřej Špaček)

4.     Dotazník jako metoda sběru dat (Ondřej Špaček)

5.     Kvantitativní analýza dat (Ondřej Špaček)

6.     Kvalitativní výzkumná strategie (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

7.     Designy kvalitativního výzkumu (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

8.     Techniky konstrukce vzorku a tvorby dat (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

9.     Analýza dat, prezentace zjištění, možnosti zobecnění (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

10.  Etické otázky a kvalita výzkumu ve společenských vědách (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

11.  Projekt výzkumu (Hedvika Novotná, Magdaléna Šťovíčková)

Etapy (výtvarné) moderny

Přednášky sledují předpoklady zrodu moderního výtvarného umění, jeho vývoj a cestu ke konečnému ocenění. Důraz je kladen více než na uměleckohistorickou faktografii na rozpoznání a definování konstitutivních sil moderního umění a jeho přínosu pro ustavení mnohovrstevného vztahu člověka a světa 20. století.

Témata:

1) Předmět a metoda výkladu.
2) Předpoklady moderny.
3) Realismus vidění, malba jako symbol, metodika malby.
4) Malba jako prostředek expresivity a emocionality.
5) Barva jako nástroj budování prostoru; osvobození zrodu umělce.
6) Styl pro novou společnost, společenský prostor.
7) Možnosti barva v ploše = expresivnost a emocionalita.
8) Možnosti tvaru, objemu, času v ploše a prostoru.
9) Vizuální nezobrazivost.
10) Rozšíření hranic a nebezpečí rozpadu umění.
11) Sloh pro novou společnost, společenský prostor.
12) Vnitřní prostor.
13) Konflikt totalit, demokratické síly a světová válka.

Srovnávací psychologie

Kurz je souborem tematicky zaměřených přednášek věnujících se problematice kognitivních schopností živočichů. Především se jedná o témata úzce se vztahující k lidské kognici, tedy homologické nebo analogické kognitivní schopnosti k lidským. Konkrétně se zde zabýváme komunikačními schopnostmi, konceptuálním chováním, numerickými schopnostmi či pamětí. Specifickou kapitolou je sociální kognice, teorie mysli a sebeuvědomění. Vedle teoretických poznatků jsou studenti seznámeni také s metodickým zázemím studia těchto kognitivních schopností zvířat.

Témata:

2.10. Jitka Lindová: Mezidruhová komunikace I - lidoopi

9.10. Jitka Lindová: Mezidruhová komunikace I - papoušci, delfíni

16.10. Jitka Lindová: Konceptuální chování

23.10. Katarína Prikrylová: Sociální kognice

30.10. Lucia Stemmerová: Učení

6.11. Jitka Lindová: Používání nástrojů

13.11.Kamil Vlček: Navigace

20.11. Jitka Lindová: Počítání

27.11. Tereza Roubalová: Referenční komunikace

4.12. Kamil Vlček: Paměť 

11.12. Tereza Roubalová: Zpěv

18.12. Denisa Kovácsová: Sebeuvědomění

8.1. Jitka Lindová: předtermín

Úvod do sociologie

Jednotlivé přednášky kurzu jsou zaměřeny na základní sociologická témata, prostřednictvím nichž se studující mají možnost seznámit s klíčovými sociologickými pojmy, koncepty a teoriemi. S využitím příkladů z dnešní společnosti a výstupů řady sociologický výzkumů budou moci studující v průběhu přednášek sledovat aplikaci konceptů a teorií při analýze konkrétních sociálních problémů a situací dnešní společnosti (globální oteplování, migrace, proměna rodiny, atd.) a tak se i seznámit se sociologickým způsobem přemýšlení o společnosti.

Témata:

1. Pozvání do sociologie

2. Kořeny sociologie

3. Obrazy (české) společnosti v datech 

4. Instituce, organizace a sociální organizace moderní                        společnosti

5.  Socializace, sociální identita a sociální role

6. Sociální interakce a každodennost 

7.  Sociální nerovnosti 

8.  Autorita, moc, legitimita

9.  Rodina / gender

10. Národ a identita

11.  Prostor, prostředí, město a venkov 

12.  Sociologie spotřeby

Konec Říma, konec náš? Krize antické civilizace ve světle dobových textů

Řeč o analogii mezi současnou situací Západu a krizí Říma se proměnila v klišé v ústech publicistů a demagogů. My se podíváme, co o vlastním světě soudili řečtí a římští, pohanští a křesťanští autoři onoho věku, tedy druhého až šestého století po Kristu.

Témata:

I/ Pozdní Řím: Odkdy dokdy? Analogie, alegorie a demagogie

II/ Athény po Athénách aneb Antický Oxford: Aulus Gellius a Marcus Aurelius

III/ Novoplatónská Alexandrie aneb Z těla pryč: Órigenés a Porfyrios

IV/ Křesťanství kontrakulturní a křesťanství říšské: Tertullianus a Lactantius

V/ Poslední pohané I: Juliánův pokus o restauraci

VII/ Básníci porna, básníci modliteb: Ausonius a Prudentius

VIII/ Poslední pohané II: Symmachův pokus o toleranci

IX/ Světci vyrovnaní, světci extrémní: Martin a Antonín

X/ Patristická zuřivost: Jeroným a Augustin

XI/ Poslední útočiště mýtu v básni: Nonnos z Panopole a Dionýsiaka

XII/ Barbaři přicházejí: Claudianus a Sidonius Apollinaris

XIII/ Rodí se Byzanc a středověk: Prokópios a Řehoř Veliký 

Introduction to Economics

This course is designed for students, who wish to learn basics of economic analysis. Syllabus 1. Demand, supply and market price 2. The price mechanism and market failure 3. Some application of price theory 4. The basis of demand 5. The laws of returns 6. Perfect competition, imperfect competition, monopoly, price discrimination 7. National income and its measurement. Investments 8. Aggregate demand and aggregate supply 9. Money and the creation of bank deposits, monetary control 10. Inflation, value of money 11. Exchange rate systems 12. Public finance and taxation 13. Exam

Syllabus

1. Demand, supply and market price

2. The price mechanism and market failure

3. Some application of price theory

4. The basis of demand

5. The laws of returns

6. Perfect competition, imperfect competition, monopoly, price discrimination

7. National income and its measurement. Investments

8. Aggregate demand and aggregate supply

9. Money and the creation of bank deposits, monetary control

10. Inflation, value of money

11. Exchange rate systems

12. Public finance and taxation

13. Exam

Město jako obraz (starověk)

Předmět zaměřený na studium architektury a urbanismu v kontextu evropského kulturního vývoje a historie.

Témata:

1) Charakteristika epochy z hlediska architektury a urbanismu: město jako obraz společnosti.

2) Protourbánní centra a nejstarší města - základní komponenty evropského urbanismu.

3) Egypt - města živých a mrtvých.

4) Izrael - biblická města (SZ).

5) Architektura a urbanismus egejské oblasti v době bronzové.

6) Hledání bájné Tróje a objevení Mykén - konec doby bronzové.

7) Architektura a sídelní celky archaického Řecka.

8) Hippodamický model města - zdroje a rozšíření.

9) Řecká polis a oikos v době klasické a v helénismu.

10) Města Etrusků.

11) Etruský rituál a založení Říma (doba královská).

12) Augustův Řím - Řím v době císařské.

13) Vitruvius, římští zeměměřiči - teorie a praxe.

Úvod do sociokulturní antropologie

Kurz seznamuje studenty se základy sociokulturní antropologie jako specifické sociálněvědní disciplíny. Činí tak na základě rozboru tradičních antropologických témat (příbuzenství, náboženství, subsistenční strategie, politická organizace, ad.) i těch, která vyvstávají v současném světě 21. století (identita, nacionalismus, globalizace, ad.). Za cíl si klade zprostředkovat studentům antropologický pohled na realitu skrze jednotlivé aspekty lidské kultury.

Témata:

1. Sociokulturní antropologie jako vědní disciplína

2. Etnografie a terénní výzkum

3. Kultura

4. Historie, paměť, vyprávění

5. Náboženství, nacionalismus a vynalezené tradice

6. Identity

7. Jedinec ve společnosti

8. Příbuzenství a manželství

9. Sociální hierarchie a nerovnosti

10. Migrace

11. Materialita a ne-lidští aktéři

12. Globální procesy

13. Antropocén

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Evoluční psychologie

Evoluční psychologie je mladá a v současné době velmi populární disciplína na pomezí psychologie a evoluční biologie, která usiluje o nalezení bazálních mechanismů lidského chování. Studenti budou seznámeni se základními směry v tomto oboru, přičemž důraz bude kladen na témata, jejichž výzkum probíhá také na naší fakultě. Skupinu přednášejících budou tvořit specialisté na lidské partnerské a sexuální chování, vzhled a atraktivitu, socialitu, ontogenezi, vyjadřování emocí, komunikaci, teorie konfliktů a spolupráce, problematiku životního prostředí člověka, organizaci lidské mysli a další oblasti.

Témata:

4.10. - Základní teorie evoluční psychologie (Jitka Lindová)

11.10. - Gen. Historie oboru (Jitka Lindová)

18.10. - Evoluce tělesné atraktivity (Vít Třebický)

25.10. - Evoluce sociality (Jitka Lindová) 

1.11. - Evoluce kognice (Jitka Lindová) 

8.11. - Evoluce neverbálních projevů (Kateřina Potyszová)

15.11. - Kulturní evoluce (Jitka Lindová) 

22.11. - Sourozenectví, rodičovství (Klára Bártová)

29.11. - Dětství, dospívání (Klára Bártová) 

6.12. - Evoluce dlouhodobých svazků (Klára Bártová)

13.12. - Evoluce dlouhodobých svazků 2 (Klára Bártová)

20.12. - Metody výzkumu v EP (Klára Bártová)